Posledné metro

Truffautova režisérská taktovka zde dokonce zastiňuje i francouzské herecké velikány. Jeho divadelní epilog jen podtrhává jeho smysl pro experiment a hravost. Výborní nejsou jen Depardieu, či Deneuve, ale například i Bennent v roli režiséra Steinera, či krásně bezpáteřně ztvárněný cenzor. Deneuve dokonale zahrála ono rádoby nenápadné přehlížení Grangera. A Depardieu...škoda, že jej dnes těžko uvidíme v takové velké roli. Je to milý film, ale rozhodně to není taková bomba jako U konce s dechem. Chybí tomu více režisérovi nekompromisnosti (05.01.2009)

Nie som príliš priaznivec filmov z druhej svetovej vojny. Neustále používajú rovnaké motívy, dokola skôr zneužívajú tragédie holokaustu a ich pointy a posolstvá vyznievajú rovnako. Preto je príjemné naraziť na film, ktorý pôsobí inovatívne, aj keď som ho videl 30 rokov po jeho vzniku a odvtedy sa toho o danej problematike natočilo neúrekom. Romantická dráma na pozadí vojnových udalostí a vojnové udalosti na pozadí romantickej drámy. (20.05.2012)

Čím víc filmů od Truffauta si dávám, tím víc mi kupodivu připadá jako takový francouzský Tarantinův kmotr, ale těžko bych vysvětloval proč – asi je to podobným druhem filmařského exhibicionismu či co to oba v těch filmech mají. I tentokrát mě to hodně bavilo (námět točící se kolem dělání divadla i doba, do které je zasazený, skýtají spoustu materiálu pro zajímavá mezilidská dramata i pro vnitřní boje jednotlivých postav a scénář, režie i herci s tím materiálem pracují opravdu dovedně; finální zmatení světa na jevišti a mimo něj je za sto bodov), leč ani tentokrát mě to úplně nepohltilo. Zvláštní, že jakkoli mám Truffauta svým způsobem hodně rád, zůstává pro mě věčně čtyřhvězdičkový. (12.03.2012)

Podobné názory tu padají často, ale film je příliš násilně rozkročen mezi několika světy a styly, mezi prostou divadelní hru a okolní svět plný nacistické hrozby a cenzury, mezi romantické drama a nevinnou situační komiku, přičemž krásně a komorně zobrazuje všechno, ale zároveň nic. Truffaut rozumí svému řemeslu jako málokdo, ale jen sled působivě inscenovaných, nasvícených i zahraných scének, jakkoli dohromady tvoří originální výpověď o jedné nešťastné době, k nezapomenutelnému filmovému zážitku zkrátka nestačí... (10.02.2016)

Dramatická romanca zachytená v období druhej svetovej vojny. Znie to zaujímavo, bolo to zaujímavé. Ale Truffautovi to nestačilo. Túto zápletku navyše šupol do prostredia parížskeho divadla, zmietaného vojnovými absurdnosťami. To predsa nemôže dopadnúť zle, hovoril som si. Na rad ale prišla zbytočne rozťahaná prvá časť a pomerne nepochopiteľne nehodiaco sa komický záver, z ktorého mám stále rozpačité dojmy. 75%. (19.02.2008)