Réžia:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
VangelisHrajú:
Colin Farrell, Angelina Jolie, Val Kilmer, Christopher Plummer, Jared Leto, Rosario Dawson, Anthony Hopkins, Jonathan Rhys Meyers, Brian Blessed (viac)Obsahy(1)
V čase svojej smrti v roku 323 pred Kristom bol Alexander Veľký najväčším dobyvateľom vtedajšej doby - patrilo mu viac ako 3,2 milióna štvorcových kilometrov územia, čo predstavovalo temer 90 % plochy vtedy známeho sveta... Po smrti svojho otca, macedónskeho kráľa Philipa (Val Kilmer), ide ctižiadostivý a hrdý Alexander (Colin Farrell) tvrdo za svojím snom – chce dobyť všetky známe krajiny a kráľovstvá Východu. Po dobytí Egypta sa mu podarí rozprášiť i dovtedy za neporaziteľné považované perzské vojsko - a tiež dobyť legendárny Babylon. Krátko nato sa prebojuje cez nebezpečný Afganistan až do Indie, sprevádzaný obrovským vojskom a svojimi nie vždy lojálnymi spolubojovníkmi... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (801)
|| Scenár: Oliver Stone, Christopher Kyle, Laeta Kalogridis | Hudba: Vangelis | Produkcia:, Moritz Borman, Thomas Schühly, Jon Kilik, Iain Smith | Distribúcia: Constantin Film, Warner Bros. | Štúdio: Internationale Medien und Film, Warner Bros., Intermedia | Rozpočet: 155 miliónov $ | Tržby: 167,298,192 $ || Až udivujúco neamerický historický film - pripomínajúci veľkofilmy minulého storočia. Prispieva k tomu hlavne konzervatívna réžia a obrazovo-technicky nenápadité remeselníctvo. Trošku tomu hraje ešte do kariet stará dobrá hudba Vangelisa svojím večným syntetizátorovým feelom - no i tak je najsilnejšiou zložkou celého projektu. Hravosť na bisexuálnu strunu hlavného hrdinu nie je podľa mňa najlepší nápad, ani keď je to historicky polovične podložené - je to dnes príliž časté téma, ktoré sa ťažko spracováva i samotné, nie to ešte vo velkofilme, ktorý má problém uniesť základnú dejovú linku. Chcelo to sakra lepší scenár. Škoda, pretože potenciál bol obrovský - titulky na začiatku i na konci úžasné, časť s ukrotením koňa emočne silná, vykreslenie rodinnej krízy nadčasové, démonická Angelina, hrdinský Colin, neodolateľná Rosario, bitky akoby z Pánov Prsteňov bez CGI... Ale to extra plus chýba. Je to "zase" kôli scenáru a lenivosti celku! ()
Zřejmě jsem udělal chybu , že jsem šel na film očekávajíce další " tróju" . Tento film je uplně jiný, nepůsobil na mě jako film o dobývání postavený na velkolepých bitvách, ale spíše na poznávání osobnosti Alexandra Velikého . Bohužel pro mě příliš dlouhé a zdlouhavé poznávání . Je to škoda Oliver Stone už přeci dokázal , že dlouhý film stopaží nemusí být zdlouhavý svým kouskem JFK . Rozhodně si cením toho že vzniknul tak trochu " jiný " historický film v tomto časovém období,akorát že tolik času prostě příště mít nebudu. Angelina se mě opět líbila , překvapil Val Kilmer, nerad to říkám ale postava Anthonyho Hopkinse byla zbytečná.Co mě zklamalo byla kamera!!Možná toto byl uzel celého filmu . ()
Přepis:.............Neodolal a zašel se podívat na film ALEXANDER VELIKÝ. Po přečtení všech těch zdrcujících kritik (moc upovídané a zdlouhavé, špatné herecké výkony, málo akce a vojenské taktiky, málo romantiky, hodně povídání o vztazích, ale málo sexu atd.; nejpříznivější z nich mluvila o dekonstrukci mýtu) jsem neměl žádná přehnaná očekávání a popravdě řečeno, byl jsem zvědavý jen na dvě věci – na to, co režisér Oliver Stone tak pokazil, a na Colina Farrella v hlavní roli. Výsledek? Očekáváte-li tradiční hollywoodskou podívanou ve stylu rozdělení hrdinů na klaďasy a padouchy, jedna efektní akční scéna stíhá druhou, minimálně jeden romantický vztah s postelovým happy endem, tak na ten film ani nechoďte. Budete zklamaní a odejdete v průběhu téměř tříhodinového děje. (Mimochodem bylo pro mně dost rušivé, když nemálo diváků podcenilo své kapacity a neustále courali na toaletu a zpět.) Nicméně doporučuji vám jeho shlédnutí, pokud máte rádi historii, Colina Farrella, Angelinu Jolie a odpustíte jeho tvůrcům pár nedostatků faktického rázu (maják v egyptské Alexandrii za Ptolemaia I. ještě nestál a Babylon v té době už dávno nebyl výstavné město) a hlavně filmařského rázu. Podoba některých postav jako např. Alexandra se v průběhu tažení mění, jiných jako např. Héfaistiona zůstává naopak stejná. Pár slabších hereckých výkonů. Téměř každá postava ve filmu mluví s dost jiným anglickým přízvukem, čehož si na rozdíl od rodilých mluvčích, kterým to připadá směšné i zábavné zároveň, ani nevšimnete. Přirovnal bych to k českému filmu, v němž by většina včetně Alexandra mluvila víceméně standardní češtinou, ale někteří jeho kamarádi z dětství se silným holomóckým nebo ostravským přízvukem (nic proti hanákóm a ostravakum). Snad nejlegračnější je scéna, v níž se novomanželka Roxana ptá Alexandra „You-love-HIM?“. To se nejde nesmát, i když tím má být zdůrazněno, že se ještě nestačila naučit jazyk svého manžela. Ten film musíte nechat na sebe působit. Obsahuje mnoho dobových reálií a životních postojů, které dnešní lidé nemohou bez dalšího ihned chápat. V tomto směru je historicky věrný. Obsahuje však také množství mezilidských vztahů a vystupování, které zůstávají dodnes beze změny, jako např. vztah syna s matkou a s otcem, touha osamostatnit se a prosadit se, zklamání z toho, že jsme dětmi svých rodičů a tedy že dědíme všechny jejich ctnosti a nectnosti, přesvědčení o vlastní intelektuální nadřazenosti nad „barbary“, opouštění ideálů mládí a přátel pro mamon a ješitnost a další. Je s podivem, jak se svět za 2.400 let změnil. V té době měl každý muž jediný životní úkol – nebát se bojovat a v boji zemřít. Plus mít legitimní syny, kteří jednou nastoupí na jeho místo v boji. Ženy byly k rození těch synů a pro zábavu. Největším prohřeškem muže v klasickém Řecku byl nedostatek macho chování a především macho pověsti. Muži (citově) závislí na ženách nebo (sexuálně) podřízení jiným mužům byli společensky nepřijatelní. Muž mohl mít otevřený vztah s jiným mužem, nesměl ovšem nikdy přiznat svoji pasivní roli v něm. Takový muž byl ostatními respektován. Naproti tomu dnešní společnost takového muže nestrpí a bylo to cítit i z reakcí diváků a divaček v kině, kteří tápali, co si mají o postavě Alexandra myslet. Vybočoval z obecně vžité stereotypní představy o virilních heterosexuálních mužích, kteří bytostně nesnesou ani představu o tom, že by k nim mohl jiný muž nebo oni k němu cítit něco jiného než pouze rivalitu, a o zženštilých homosexuálech, kteří na sebe musí všechny předem upozorňovat již svým zjevem a projevem, aby nemátli vdavekchtivé slečny a „normální“ kluky. Je to jedno z posledních tabu, které je třeba prolomit, a podle mého názoru tento film o gayi – velikánovi tomu vrchovatou měrou napomáhá právě proto, že postrádá dnešní předsudky. Závěrem musím vyjádřit obdiv ke Colinu Farrellovi, že tu roli vzal. Když před lety režisér Stone začal přemýšlet o natočení tohoto filmu, uvažovalo se o Tomu Cruiseovi. Ale buď mezitím zestárnul, nebo se té role zaleknul. Ještě, že se už i v Hollywoodu mění časy k lepšímu........." ......... BRIGHT.......... ... () (menej) (viac)
Ultimátní sestřih z roku 2013 uvedený ve Varech režisérem: Nesporně sevřenější a s jasnějším tvůrčím záměrem i rešící většinu problémů původních verzí. Problém je, že to dalo vzniknout celé řadě nových problémů. A nepotěší ani částečné opuštění od výrazně symbolické linie originálu. Paradoxně tak je vysněná (údajně) finální podoba Stoneova opusu magnum tou nejméně zajímavou ze čtyřech dostupných verzí. Kinoverze 2004: Plné nevytěženého potenciálu? Záleží co jste čekali. Alexander není filmem pro všechny. Buď ho milujete i přes jeho nesporné zápory nebo ho právě pro ně zatratíte. A ani jednomu se nelze příliš divit. Jako "tak trochu jiný" historický film to nemá chybu. Alexander si z vaší strany sice vyžádá jisté vstřícné kroky i nemalou dávku trpělivosti a chtění proniknout pod jeho zdánlivě nezajímavou slupku. Zato se však odvděčí netradičním zážitkem plným podobenství, symbolů a naznačených věcí. Co se povedlo náramně je psychologie postav. Snad v žádném historickém spektáklu si tvůrci nedali tolik práce s charakterizací nejednoznačných postav. Nepotěší Stoneovo přehlížení Alexandrových kontroverzních kroků typu vyhlazení některých měst. Do celkového realistického rámce to moc nezapadá. Škoda také nevhodně použitého a špatně zkomponovaného Vangelisova partu. Nečekejte klasický efektní velkofilm, to zde opravdu není. Je tu ovšem spousta jiných věcí k objevování. ()
Ehm, moje učitelka dějepisu na základce uměla historii podat mnohem zajímavějším, zábavnějším způsobem a středoškolský profesor zrovna tak. Mám ráda filmy Olivera Stonea, takže jsem nevěřila těm znechuceným, zklamaným komentářům - navíc o Alexandrovi jsem četla knihy už jako dítě a historické filmy patří k mým oblíbeným... No, měla jsem věřit, ušetřila bych si tři hodiny nudy ve společnosti Colina Farrella (kterého zrovna nemusím), Angeliny Jolie (kterou taky moc nemusím) a Anthony Hopkinse (který se ve filmu vyskytoval stěží pár minut). Dvě hvězdičky dávám za to, jak dobově autenticky snímek působí, opravdu jsou vidět obrovské peníze a úsilí vložené do tohoto filmu. Jinak nuda, nuda, nuda... koncentrát nudy. Podruhé teda ani za zlaté prase, ani za celý vepřín zlatých prasat! 41% ()
Galéria (130)
Zaujímavosti (40)
- V jedné ze scén bitvy u Gaugamél je Alexander (Colin Farrell) zachráněn před jistou smrtí generálem Kleitem (Gary Stretch). Podle díla antického historika Arriána „Tažení Alexandra Velikého“ však k této události došlo již dříve, v bitvě u Gráníku. (stefji)
- Konkurenční projekty se svého času rojily jako houby po dešti: mezi potenciální režiséry patřili např. George Lucas, Steven Spielberg, Ridley Scott či Mel Gibson. Díky finančnímu neúspěchu Stoneova Alexandera jsme se ale dalšího zpracování osudů slavného vladaře zatím nedočkali. (imro)
- Film se původně neměl dostat do řeckých kin, protože prý zneucťuje národního hrdinu Alexandera (Colin Farrell) zobrazováním jeho údajné bisexuality. Snahy skupiny právníků však vyšly naprázdno a snímek nakonec debutoval na prvním místě žebříčku návštěvnosti. (imro)
Reklama