451° Fahrenheita

Jeden z povinných filmov pre všetkých fanúšikov literatúry. Samotný príbeh síce moc neohromil - príliš strnulé a prehnane jednoduché. No bavila ma roztomilo naivná atmosféra, kde pri niektorých momentoch mi nabehli zaujímavé asociácie. Jedna scénka mi napríklad pripomenula film Marečku podejte mi pero, iná zase český seriál Návštevníci. To najlepšie na filme je však filozofický a myšlienkový podtón. Ten stojí za to. Nadpriemer. 75/100 (03.06.2019)

Nevím co knižní předloha, ale tohle mě vůbec nezaujalo. Ale rozhodně nesvaluji vinu na Truffauta, který kromě režie obstaral i scénář, protože slabé místo filmu a zřejmě i knihy tkví v samotném příběhu. Ten totiž mapuje totalitní společnost velmi okrajově a nerozhodně, nedokáže přenést atmosféru doby na diváka a v tomto ohledu ani jeho stáří snímku nijak moc nepřidává. Zdaleka nejdramatičtější scénou je tak na ploše 105 minut závěrečné pálení knih, které v sobě skrývá nejvíce toho zlého a tajemného, co bylo jinak v průběhu filmu jen mdle a chladně načrtnuto. Z mého prvního setkání s Truffautem tak odcházím ve velkých rozpacích- uvidím po druhém zhlédnutí, které tyhle typy filmů většinou potřebují jako sůl. 65% (16.03.2013)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $1,000,000║Tržby Celosvetovo $1,000,000▐ Nápad dobrý, okolie snaživo budované, či už ide o výber lokácii, nadzemnú prepravu, ubytovania, herci hrajú dobré, dokonca príde aj na experimentovanie so zábermi pustenými odzadu a naaranžované tak aby pôsobili dojmom priameho chronologického prechodu medzi scénkami ale problém je ten že celé to je v tak nechytľavom háve podané. /40%/ (14.03.2013)

Mňa ani knižná predloha veľmi nepresvedčila, taže aj s filmom mám rovnaký problém. Sýstém mi príde vykreslený málo démonický a vo finále stále nevidím ten presah, ktorý mu pripisujú mnohí iní... Truffautova réžia je ale príjemne rázna a čistá, dosť dopomáha aj úderná Herrmannova hudba... Najväčšie plus filmu vidím v tom, že funguje ako menej depresívna verzia 1984.... (13.02.2017)

Knižní předlohu jsem měl v rukou před více než dvaceti lety a kromě kostry příběhu o totalitní společnost s nenávistí ke knihám si z ní mnoho nepamatuji.  Ale naladěn zhlédnutou epizodou Twilight Zone The Obsolete Man a doporučením od oblíbence W. Kuffalta jsem se pustil do filmové adaptace. Dopadla pak prakticky na jedničku.  Představa dystopické totalitní společnosti, kde jsou lidé manipulováni  zejména televizí, kde nikoho nezajímá historie, kde lidé zcela zapomněli na některé emoce, kde si manželé nemohou vzpomenout, jak se seznámili a spousta dalších detailů  deviace a degradace společnosti. V tomto podivném světě se pak prohání požárníci (o nichž si někteří vyprávějí pověsti, že kdysi hasili požáry...) a spalují nenáviděné knihy, které by mohly v lidech znovu probudit dávno zapomenuté emoce a nedej bože nastartovat pečlivě vymývaný mozek k nepřípustným myšlenkám, třeba o svobodě. Ale přes veškerou snahu zde nijak přesněji neidentifikované, ale všudypřítomné moci v lidech pořád zůstává zrnko vzdoru, jenž by právě prostřednictvím znalosti z knih mohlo i vyklíčit.   A což teprve, když je moc zrazena někým, kdo byl "vytvořen", aby ji prosazoval...  Skutečný charakter zvrácené moci a vzdoru proti ní eskaluje v geniální scéně "upálení čarodějnice", kde mi při uvědomění si oné symboliky běhal mráz po zádech, stejně jako při téměř neviditelném, ale zcela záměrném detailu "Až na popel! " A v ukazující pravici drží velitel zásahu proti knihám zrovna Mein Kampf. Vynikající filmový zážitek, který jen zvýšil mou chuť se zas jednou na čas  vrátit do světa knih. A Rayem Bradburym bych mohl začít. Záložku dávám na stranu č. 5. (25.06.2021)