451° Fahrenheita

9 / 10 Desivá vízia budúcnosti zmáraná váhou obskurdný televíznych relácií a nezmyselných byrokratických nariadení dostáva v Truffautovom staromódnom podaní nepríjemný nádych aktuálnosti a naliehavosti - filmový románopisec nás prostredníctvom svojho snímku pozýva na stodvanásťminútovú prehliadku ľudskej obmedzenosti a zadubenosti a kľukatými cestičkami nás vedie až k samotnému prehnitému jadru našej konzumnej spoločnosti. Ak ste práve dostali dojem, že 451° Fahrenheita nie je ničím iným ako obyčajnou a stokrát prevarenou satirou, mýlite sa - ide o neobyčajne silný zážitok, až po okraj naplnený znepokojivou symbolikou, vycibrenou réžiou a bezchybnými hereckými výkonmi; film, ktorého krivka kvality úmerne rastie s vašou láskou k literatúre a umeniu ako takému. Truffaut preniesol na plátno svoje najhoršie nočné mory a spravil to skutočne vo veľkom štýle. (09.04.2006)

Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid (02.06.2010)

Truffautův film je jednou z nejvěrnějších adaptací knihy, jakou jsem kdy viděla. Knížku Raye Bradburyho jsem četla poměrně nedávno před shlédnutím filmu, takže jsem si jí ještě celkem slušně pamatovala - její převedení na plátno je místy skoro doslovné. Bohužel ale, jak už tady napsala spousta jiných, já mám s knížkou trochu problém v tom, že jde opravdu o slabší odvar mé oblíbené Orwellovy 1984. Nápady v 451° Fahrenheita jsou podle mě lehce nedotažené, úpadek kultury je ukázán jedině na pálení knih a zoufalé manželce trávící veškerý čas před telestěnou, a to je všechno. Takže film opravdu odpovídá kvalitou knížce, i celá ta pochmurná atmosféra, věčně zašmuřilé počasí, minimalistická architektura, to všechno podle mě odpovídá vizi Raye Bradburyho. Navíc trochu mám problém s podivnými hereckými výkony, v čele s Oscarem Wernerem, který se tváří pořád tak nějak stejně podivně, nezúčastněně, i pro jeho "procitnutí"... Prostě kniha za 60%, film jí splňuje na 100%, takže výsledné hodnocení je jasné. (28.01.2009)

451°, the temperature at which the book paper catches the fire. Bradburyho klasika jako první barevný snímek Francoise Truffauta o režimu, který se cítí ohrožen myšlenkami v knihách a přemýšlením lidí celkově. Režisér, který aktivně bojoval proti veškeré manipulaci ve francouzském filmovém průmyslu 40. a 50. let, snad pro toto téma nemohl být vybrán vhodněji. Navíc dokazuje, že knihy svým zfilmováním nemusí vždycky ztratit svoje kouzlo a pomocí mnoha výborných nápadů, například uvedením 'titulek' pouze mluveným slovem, aby divákům přiblížil svět bez 'písmenek', na atraktivitě filmu ještě přidává. (05.07.2010)

Veľmi poctivé vizionárske dielo, ktoré neskôr v mnohých podobách rozvíjali mnohí filmári. François Truffaut si na svoje prelomové dielo (jediné v anglickom znení a prvé s farebným obrazom) zvolil predlohu, ktorá bola preňho určite výzvou. Hodenú rukavicu však zdvihol s hrdosťou, všetko si postavil podľa svojho a ručník do ringu nehodil až do konca. Bezproblémový priebeh filmu však trošku narúšajú scény, ktoré mali byť viditeľne prielomom v deji, no absencia poriadnej dávky napätia je citeľná a nezachraňujú ju ani skvelí herci, či skvelá réžia. Réžiu by som však chcel ešte raz vyzdvihnúť. Jednoduché nápady použité vo filme ma naozaj fascinovali. Aké jednoduché je spraviť vizionárske sci-fičko za pomoci jednoduchých a hravých dizajnérskych návrhov a správnych lokácií. 70%. (04.10.2009)