451° Fahrenheita

V některých směrech určitě lepší jak kniha, přesto mám s celkovou myšlenkou 451° Fahrenheita několik zásadních problémů. Spisovatel se snažil mimojiné vykreslit kulturní úpadek společnosti, proto mi přijde poněkud úsměvné, že celou záležitost omezil pouze na problematiku knih ( něco jako kdybych lamentoval o úpadku sportu a bavil se jen o fotbale), nehledě tedy na to, že mu asi šlo jen o prostředek ke sdělení něčeho hlubšího. Další idea a sice "lidé knihy", je úplně zcestná, nereálná a nedokážu se s ní ztotožnit. Film oproti knize nepůsobí tak moc jako pouhý slabší a ne tolik promyšlený odvar 1984, i přesto, že jsem málokdy viděl tak doslovnou adaptaci ( proto se tedy neubráním tomu, že knihu a film víceméně zaměňuji). Důvodem je určitě vizuální zpracování, které je navíc, s výjimkou závěrečného honu ( velmi kazící celkový dojem), zpracováno výborně. Stísněná atmosféra a napětí je zdatně podporována Bernardem Hermannem. Spolu s obskurními hereckými výkony ( které zde ale mají své místo) tak vytváří velmi kýženou nepříjemnou a roztodivnou atmosféru naprosto umělého světa, který jakoby s tím naším neměl na první pohled nic společného. Závěr s již zmiňovanými lidmi knihy nebyl dle mého úplně nejšťastnější. A to ani ne tak kvůli jeho neuzavřenosti, ale spíše proto, jakým způsobem byl natočen a kvůli přítomnosti jakési bláhové naděje, která mi do konceptu příběhu neseděla. Film i kniha mají několik velmi dobrých míst ( zejména fingovaná smrt Montaga, nebo vysílání telestěny), zároveň mi jsou svým vyzněním jaksi nesympatické a vlastně docela protivné. Asi za ten můj ( možná) nefér pohled může kniha knih - 1984. (06.12.2007)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $1,000,000║Tržby Celosvetovo $1,000,000▐ Nápad dobrý, okolie snaživo budované, či už ide o výber lokácii, nadzemnú prepravu, ubytovania, herci hrajú dobré, dokonca príde aj na experimentovanie so zábermi pustenými odzadu a naaranžované tak aby pôsobili dojmom priameho chronologického prechodu medzi scénkami ale problém je ten že celé to je v tak nechytľavom háve podané. /40%/ (14.03.2013)

Antiutopická vize společnosti s řadou pro nás apokalyptických represí je látkou pro Truffauta poměrně netradiční a o to zvláštnější. Lidé zhypnotizování prostřednictvím stěnových obrazovek, vytvářejících realitu zdánlivě dokonalého světa, stimulanty potlačující elementární lidské emoce a hlavně striktní zákaz jakékoliv knihy je v režisérově pojetí až dechberoucí. Nádech francouzského espritu by tu bylo zbytečné hledat, stejně jako americkou akčnost. Film oplývá sugestivní atmosférou, v níž nehraje zásadní roli věda, ale postavení člověka (lidstva) v takovéto realitě. Kontrastem této pseudoidylické společnosti jsou pak lidé-knihy, jejichž priority jsou diametrálně odlišné, avšak ve svém důsledku působí paradoxně taktéž (knihy se pro ně stávají až jakousi mýtickou modlou, opět ohraničenou realitou). Středobodem pak zůstává ústřední hlavní pár (Montag a Clarissa) balancující na hranici obou těchto světů. Ačkoliv sám Truffaut označil tento film jako nudný (Mám ten film docela rád, když ho vidím po kouskách nebo tři kotouče za sebou, ale když ho vidím od začátku do konce, připadá mi nudný), pro mě osobně je jeden z důležitých pilířů žánru (science) fiction. (29.10.2004)

Film má určitě velmi zajímavý námět a disponuje takovou sterilní atmosférou bez radosti, bez emocí, přesně tak jak si i já představuju v budoucnosti nějakej ten fašistán. Pardoxně to, co je na filmu nejvíc vvyvedený, tedy ta atmosféra mě i nejvíc vadilo. Chyběl mě tam nějaký prvek dramatičnosti, přišlo mě to bez emocí. Závěr byl pojat velmi netradičně a vydařil se, ale i tak by každej filmař, Françoisa Truffauta nevyjímaje měl dávat příběhům víc než jen myšlenky. (18.09.2014)

Mým snem je vlastnit nehořlavý dům, ve kterém se budu se znuděnými manželčinými sestřenkami dívat na minimálně dvě telenovely na dvou telestěnách najednou, protože se již nenechám ani na chvíli ohlupovat těmi nebezpečnými knihami. A jako poděkování za to, kolik dává náš stát svým občanům svobod (zdroj: TV, rozhlas, tisk), začínám pálit knihy a udávat sousedy, aby na tom světě bylo ještě líp. (12.04.2013)