451° Fahrenheita

Krásné, úžasné a perfektní. Čistě a barvitě natočený příběh z totalitní společnosti naší budoucnosti, v které lze nalézt mnoho shodného s dobou v které žijeme teď. Z hasičů, kteří od nepaměti ohen hasili se stali muži, kteří mají za úkol ohen tvořit a spalovat jím všechny knihy. Knihy, které jsou šancí pro lidi, aby samostatně mysleli a rozvýjeli sama sebe bez ohledu na okolí. Už jen pohled na ten rudě červený hasičský vůz a všechny ty pány hasiče jak hrdě stojí a drží se vozu, který právě vyjíždí na další ohnivou jízdu. Hlavní hrdina je jedním z těchto hasičů a vždycky patřil mezi nejhorlivější požárníky, ale co z takového muže může udělat jedno setkání s knihou? Jedno porušení zákonů. Jen taková jedna malá věc, která má asi 100 stránek dokáže pořádně změnit pohled na svět pro člověka, který byl nucen vše vidět v barvách svých nadřízených a ideologie. PS: je pěkné pozorovat, že i systém SAFEGE (ta závěsná dráha na začátku filmu), vystavěný v roce 59 ve filmu z roku 66 vypadá natolik nezvykle a futuristicky:) (12.06.2006)

Hloubky a beznaděje 1984 se zde sice nedočkáme, ale i tak jde o velmi slibnou podívanou. Místy je sice snímek dost strojený a naivní, ale dá se to překousnout a naivita je místy až roztomilá, což ovšem nemůžeme úplně pokládat za pozitivum, vzhledem k tomu že jde o antiutopické sci-fi, které by roztomile působit nemělo. Filmu by určitě sedla daleko kratší stopáž. Některé scény byly opravdu dost natahované, např. ten rozporuplný závěr. Na druhou stranu mě ale bavilo hádat, jaké knihy budou zmíněny a ano, řada se dostala i na mého milovaného Edgara Allana Poea. V každém případě 451° Fahrenheita má skvělou myšlenku a nápad, který zřejmě lépe natočit nešel. Docela by mě zajímal remake, pokud by padl do správných rukou. (10.07.2012)

Spoločnosť, ktorej život pripomína akýsi komunisticko-fašistický režim, režisér zobrazil s istotou a dôkladnosťou. Vizuálna stránka neohromuje bombastičnosťou, ale ukazuje na minimálnom priestore všetko hlavné, všetko čo a ako v tejto sterilnej civilizácii budúcnosti funguje. Príbeh je možno o niečo pomalší, ako by sa žiadalo, ale rozhodne nenudí. (27.02.2013)

Dnes už víme, že není třeba knihy pálit, že samostatné myšlení lze vymítit i jinými, mnohem sofistikovanějšími metodami. Přesto nejen předloha, ale ani její adaptace v ničem neztratila na síle ani po padesáti letech. Je stejně chladná jako svět, ve kterém se odehrává, a pokud vyvolává nějaké emoce, pak nejsou vyvolány filmovými prostředky (od hereckých výkonů po hudbu), ale divákovou myslí, reagující na obsah. Děsivý je zejména svět bez písmenek (obrázkové noviny pobavily), kde záchrana sebevrahů je každodenní rutinou (stačí vyměnit krev a za půl hodinky vám manželku vrátíme jako novou), na každém rohu jsou bonzbudky a udávání je veřejně chváleno jako záslužný čin, svět kde všichni tupě zírají na telestěny, ve kterých běží seriály jejichž tupost dosáhla mezní hranice hlouposti, kde největší metou je mít telestěny dvě a kde všechno je tak jednoduché, že nikdo nemusí nad ničím přemýšlet. Vše navíc umocňují strohá výprava a toporné herecké výkony, které v některých případech nemají daleko k loutkám. Brrr. Ještě horší je, kdy si člověk uvědomí, jak moc se takhle děsivá dystopie v některých ohledech blíží současné realitě. (11.02.2015)

Očakávam od filmu dojatie, smiech, smútok, napätie - ale nie strach - nie skutočný. Tento film ho vo mne vyvolal. Obludnosť totality a diktátu - všetko podčiarknuté strohosťou, šedivosťou či výstražnou červenou. Mnohé realistické, bez efektov, či romantiky, ktorá tak často zjemňuje podobné filmy. Kto má orwellovskú tému rád - prosím, ale ja už to nikdy nechcem vidiet. (18.06.2005)