451° Fahrenheita

jak film smypaticky začal, tak poněkud rozporuplně a na mě až příliš laskavě skončil. příjemná výprava, té bych snad vytknul jen drobnost a to létající policisty, ti mi do celkové nálady filmu příliš nezapadli. námět a scénář se pokouší poměrně zajímavě pohledět do očí společnosti, kde je literatura forbidden, ale ten konec... ne ten nemůžu strávit. hlavní hrdina se do bezpečí dostává de facto bez sebemenších obtíží a ještě je ujištěn, že jednoho dne se knihy zase budou tisknout. škoda, tím u mě jinak dobrý film notně ztratil. byl bych raději, kdyby skončil podobně jako Brazil, protože když už utopie totality, tak se vším co k ní patří. to jest i to, že jedinec proti ní bojující má mít tragický osud, jinak to není ono, ale konekonců, bez soli to není nikdy ono... (22.10.2005)

Film mal veľmi silné časti, atmoféra v poriadku, rozpaky boli čo je dobré pri takýchto filmoch. Werner celý film pôsobí dojmom ako keby zastrelil človeka zakopal ho na záhrade a bojí sa že ho niekto vykope. (18.10.2009)

Noční můra všech intelektuálů, společnost, která nečte. Manžel pracuje, žena je celý den doma a čučí na TV, kde ji jiné sestřenky řeknou, co si má myslet. Celý ten film jsem si říkal, že za pár let natočí někdo to samé o nás, jak tady týráme feťáky a nedokážeme pochopit, že drogy nám otevřou úplně jiný svět. Kdyby se za ty knížky dosadily drogy a místo hasičů tam byli policisté, tak to máme 3* kriminálku. V podstatě se film snaží říct, že pokud budeš dělat to, co ti diktuje společnost, tak budeš žít vyprahlým nesmyslným životem, ale až se vzbouříš, tak tvůj život dostane smysl. Hurá a body navíc pro anarchisty... (09.07.2012)

Vím, že jsem o půl století pozadu, ale dlouho mě žádný film tak neoslovil. Mimochodem, já jsem Tulák po hvězdách. + jedna hvězda navíc za rajcovní muže v kožených rukavicích :-)) (15.09.2018)

Spojení Truffaut - Werner  se ukazuje jako ideální kombinace vedoucí k velmi působivému vyznění tohoto přepisu Bradburyho románu ( vyniká ještě více v porovnání s nedotaženým stejnojmenným thrillerem Ramina Bahraniho z roku 2018). Pro mě osobně to byl film, po jehož shlédnutí jsem se nadchnul pro žánr science fiction. Bohužel však dnešní úsilí některých "moralistů" upravit pod záminkou "korektnosti"  obsah některých klasických literárních děl (včetně např. i nebohého Robinsona Crusoe) až příliš krutě ukazuje, jak se Bradburyho "fikce" může stát "realitou" (30.08.2022)

Jedna z nejlepších knih a jedno z nejhorších filmových zpracování. (29.08.2010)

Ve srovnání s Bradburyho předlohou neskutečně slabé, bez emocí, připadalo mi, že se dívám na nějaký třikrát vyluhovaný odvar knihy. Navíc se film předlohy v mnoha případech nedrží a to právě v pasážích, které jsou dost zásadní. Chápu, že v roce, kdy byl film natočen by bylo nějaké technické zpracování Mechanického ohaře dost problematické, ale zrovna tato "postava" má hlavní vliv na druhou polovinu knihy. Snad kdybych knihu nečetl, hodnotil bych jinak, ale takto nemohu dát více než 2 hvězdy. (10.07.2012)

Příběh o přerodu člověka sloužícího režimu v lidskou bytost, který nachází smysl života skrze literaturu. Knihu jsem zhltnul jak nic, ale film ve mě nedokázal navodit tu dostatečně tíživou atmosféru totalitní doby i když jsem jej poprvé viděl ještě za totality a jasné paralely jsem postřehnul. Buď díky době vzniku či díky režisérovi však z příběhu zůstává jen šablona. Kdyby to o pár desítek let vzal do ruky třeba Ridley Scott a předělal by ten závěr jak z naivního pionýrskýho filmu, tak bych se vůbec nezlobil. Ale i přesto je to můj oblíbený film a téma. (04.03.2016)

Tak ako je Metropolis pramatkou všetkých filmových žánrov sci-fi, tak je 451 stupňov Fahrenheita otcom všetkých totalitárnych filmov. Samotný film nie je dokonalý, jeho vek sa na ňom podpísal (napríklad motivácia a prerod hlavného hrdinu je pravdu povediac jednoduchý, resp. motivácia absentuje), ale stvárnenie sveta budúcnosti je mrazivé aj dnes. Neveselú budúcnosť, či už takmer prítomnosť krásne vidieť na postave manželky a jej zmagorení televíziou, liekmi a rovnako (ne)zmýšľajúcimi kamarátkami. Prevedenie síce pokrivkáva, ale myšlienka je silná. (02.03.2018)

Neosobní, anglicky chladné, bez emocí, s chatrným dějem, nulovou atmosférou a nevýrazným projevem hlavního hrdiny. Tak čím mě má film upoutat? V rámci žánru za 2,5. (20.09.2019)

Velmi pochmurný příběh, který mi trochu připomněl praktiky používané za Třetí říše. Zpracování příběhu je dobré a stejně tak i vývoj hlavní postavy. Pro pyromany jsou tu i dlouhé pěkně zpracované záběry na hořící knihy. Celé mi to přišlo takové nedotažené a docela bez emocí (prý je to tak i v knize), takže jen za 3*. Hodnocení: 57/100. (23.12.2020)

Pokud by zařazení do povinné četby někdy k něčemu bylo, Bradburyho kniha 451° Fahrenheita by na seznam jistě patřila. Truffatova filmová adaptace tohoto skvělého díla určitě stojí za zhlédnutí, ale kvalit své předlohy, alespoň v mých očích, zdaleka nedosahuje. Sice se knihy většinou poměrně věrně drží, ale chybí její temná atmosféra. Ten pocit zmaru nad dystopickou společností se u filmu zkrátka nedostavil. Rozhodující momenty, u kterých mi u knihy naskakovala husí kůže, mě u filmu nechávaly celkem chladným a některé dokonce chyběly. Postrádal jsem například Montagův těžký útěk před mechanickým ohařem a apokalyptický konec. I přesto se ale jedná o vynikající film, který by neměl nikomu ujít. (02.08.2007)

Velmi dobře zpracované téma, nicméně Guy Montag v podání Oscara Wernera ni nesedí, působí na mě nepřesvědčivě, ospalým dojmen, nezúčastněným obličejem i po jeho prohlédnutí a změně. Bude pak zajímavé srovnat novou adaptaci s T.Hanksem. Literární předloha R.Bradburyho je působivá a přivádí k zamyšlení jakou knihu by si člověk vybral k naučení nazpaměť - v románu si Montag vybere knihu Kazatel a Zjevení Janovo, což by bylo rozhodně lepší volbou než povídky E.A.Poa jak tomu bylo ve filmové podobě, ve které zaznívá také mimo jiné celá řada francouzských autorů. V téměř každé domácnosti jsou telestěny - lidé vedou vyprázdněné hovory o seriálech a neví nic o svých bližních - bude známkou štěstí mít dvě "telestěny" plazmové (LCD) televize i dnešní době? (20.12.2008)

Dlouho jsem byl rozpačitý. 451° Fahrenheita ně mě působilo šablonovitě, předvídatelně, anachrnonicky, parodicky. Bradburyho futuristické představy jsou totiž soustředěny kolem tištěných médií a televize, a proto mohou v éře Internetu vypadat omezeně. Zlom přišel s detailními záběry na plameny, jež vypalovaly do stránek obrazce, pohlcovaly slovo za slovem, otáčely listy knih a měnily je v popel. Nikdy mě nenapadlo, že tištěný text může ve spojení s ohněm tvořit tak umělecké, ačkoli zároveň strašné obrazy. Vrcholem je závěrečná vize paralelní společnosti; mimo materiální civilizaci, v lesích žijí "Lidé knih" - svobodomyslní rebelové, kteří se naučili nazpaměť svou neoblíbenější publikaci. "Dobrý den, jsem Červený a černý od Stendhala." "Těší mě, jsem Platónova Ústava." Drama nese výrazné symbolické poselství: I když nám zakážou číst, i když nám zakážou všechno, svoboda nakonec je, anebo není v naší hlavě, v našem nitru. I v nejtemnější totalitě, dokud budou existovat vnitřně svobodní jedinci, nic není ztraceno. (04.07.2011)

Děsivost systému zcela chybí. Film je zpracován jak divadelní hra, hrozně civilně a jednoduše. Obzvlášť bije do očí při sledování dnes. Je to zastaralý a to ve všech ohledech. Sci-fi se prostě z papudeklu a v lese točit nedá. (14.10.2012)

Dobre zpracovane, jednoduche, zadne monstrozni efekty. Pribeh trochu jiny nez v knize, coz nekdy zamrzi...urcite veci vyzni jinak nez zamyslel autor. PS: Tesil jsem se na ohare a on nikde. (30.05.2013)

Knížka se mi moc líbila, ale pravda, už si detaily z ní moc nepamatuji. Z filmu jsem byla bohužel trochu zklamaná. Hlavně proto, že to bylo takové chladné (ale to byl možná i záměr) a v pomalém tempu (a to je asi zase jen tím, že se doba a filmy přeci jen od 60. let značně zrychlily). A pak: není vlastně převedení tohoto díla na obrazovku, tak trochu naplnění jejího smutného proroctví? (22.12.2014)

Tenhle biják jsem viděl hodně, hodně dávno, chápal jsem jeho smysl, ale co si pamatuju, štval mě překlad slova "fireman" (v doslovném překladu muž ohně, tedy bez rozlišení, jestli oheň hasí nebo zakládá). Do češtiny to předabovali jako "hasič", což ale nemělo smysl, vzhledem k tomu, že nic nehasili. Kdyby použili alternativu - "požárník" - mělo by to větší logiku. Ale možná se už od té doby něco změnilo, budu na něj muset zase kouknout. (24.03.2017)

Geniálně studený...zoufalý a citově vyčpělý film. .... (18.08.2008)

byl jsem příliš ovlivněn knihou. film byl oproti ní celkově mdlý a bez patřičně vykreslených jednotlivých postav. vztah hlavního představitele s manželkou byl ve skutečnosti složitější, jeho "boje" se sebou samým jakbysmet. atd atd........ nojono tak to jsem mohl tušit, když jsem předlohu vnímal velmi intenzivně, že toto už takové být nemůže. (28.11.2008)