Žena od susedov

Pokud vás tohle potká (nemusí to být nutně s tímto koncem), je to obrovské štěstí, nebo obrovský průser? K samotnému filmu: Je to celé takové kostrbaté.. Kostrbatě natočené, kostrbatá Fanny i Gérard, Mathilda i Bernard a celá kostrbatá jsem z toho byla i já. Příběh je to ale nádherný, srdceryvný a dojemný, plný neovladatelné vášně - vůlí neovladatelného lidského pudu. Není nad dobré sousedské vztahy! (07.05.2007)

Když se láska změní v sebedestruktivní posedlost, tak balancování na téměř nulové hranici mezi zkázou a spásou je vyčerpávajícím utrpením. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Vysvětlit natož pomoci nedokáže nikdo. Ani čas už nehojí a ani řešení „sejde z očí, sejde z mysli“ nezabírá. Pak zbývá jen jediné východisko... Truffaut opět prokázal svůj mistrovský um ve vyprávění. Svému oblíbenému tématu komplikovaného, extrémního milostného vztahu se věnuje subtilně, bez žádných spektáklů a výsledek je výrazně pronikavý a citelně reálný. (26.09.2011)

Tak tento film jsem hrubě nepochopila. Truffaut si možná udržuje odstup od postav, ale rozhodně ne od zápletky. Celý film mi přijde hrozně zatížený a starý. Poslouchat svoje profesory hledat v tomto filmu skvělost, protože jsou tam točité schody a v nějakém jiném filmu jsou prý taky točité schody... To už je to trochu moc i na mě, a to si můj paranoidní mozek spojuje dohromady spoustu věcí. Jediné, co jsem ocenila, byl ten požár na obzoru. Docela mi také vadí, že je to popisované jako film o lásce, když je to jenom o sexu. Vždycky jsem si myslela, že tady ti Francouzi nejsou nic pro mě, a začíná se mi to potvrzovat. Navíc jsem ztracená, když nejsem schopná rozklíčovat autorský rukopis režiséra. (25.11.2014)

Stejně jako v předchozích režisérových filmech o destruktivní lásce dospělých lidí i zde kulminují emoce do překvapivého finále. Bouřlivý vztah je vyprávěn bez zbytečného patosu a citového vydírání, Truffaut totiž užil jako (byť nespolehlivého) vypravěče ženu, která celý případ sleduje, aniž by do něj byla osobně zainteresovaná... Celý film je snímán v dlouhých polocelcích, ve kterých gradující napětí nenápadně narůstá a tragédie bublá pod zdánlivě idylickým povrchem. Občas film vzbuzuje pocit, jakoby Truffaut natočil volnou variaci na Představuji vám Pamelu, film, který natáčí režisér jeho Americké noci. Zdánlivě jednoduchý "harlekýnový" příběh je ale vyprávěn velmi chytře a promyšleně, především skrze silné (a výborně zahrané) postavy, od ústředních hrdinů až po jejich partnery a známé. S Americkou nocí jej spojuje řada témat, ať už je to hrdinka (jíž si manžel vzal i po naznačeném pokusu o sebevraždu z nešťastného předešlého manželství, ale ona mu proti své vůli nedokáže jeho obětavost a důvěru oplatit), nebo některé záběry (pokřikování postav na sebe po ránu z oken proti sobě postavených domů, případně letecký záběr v závěru filmu). Ale jde tu najít i motivy z Julese a Jima, Deníku Adély H. i z doinelovské série (vynikající vtípek s pošťákem, nervozita při odjezdu do práce, obsazené telefony), nehledě na takřka povinnou cestu postav do kina a spojení příběhu hrdinů s filmem, který právě sledovali... Hrdinů, kteří nedokázali žít ani spolu, ani odděleně. (14.05.2003)

Co se stane, když máte spokojený rodinný vztah, ale do vašeho života vpadne minulost v podobě vášně? Dovede se vášni ubránit? Zvládne to Gérardův hrdina, který se náhodou znovu setkává se svou minulou láskou? Truffaut měl k ruce výborné herce a dobrý námět, který je podán lidsky a přitom dramaticky. (06.06.2017)