Žena od susedov

François Truffaut je jedným z najlepších režisérov, aký kedy žil. Ani jeden film nemá iný ako červený a škoda, že ich natočil "len" 25, kým predčasne odišiel. Má veľký cit pre drámy, hlavne tie vzťahové, a tú tragickosť dokázal stále zobraziť tak, že ju divák cíti osobne. Depardieu hrá svoj štandard, čo je u neho vždy špička, Fanny Ardant hrá presne to, čo má, femme fatale s nádychom Romea a Júlie - a prenieslo sa jej to aj do osobného života, keď práve na tomto natáčaní sa dala dokopy s režisérom Truffautom. Film je štúdiou obsedantnej lásky, ktorá môže niekoho aj nudiť, záver ale prinesie vyústenie, ktoré dáva odpoveď na to, že posadnutosť nie je už láska. (12.10.2023)

Já filmy FrancqiseTruffauta docela nerad komentuju. Mě přijde, že se ten kluk točí furt dokola kolem jednoho tématu jako pes kolem svýho ocasu a kdo už nějaký to Franqoisovo dílo na téma "láska po Truffautsku" tak ho konec snad ani nemůže nějak překvapit. Jasně filmařský dobrý, herecky taky, gradace láskošílneství rovněž, ale já bych do toho příběhu víc zapojil i vedlejší postavy (Arlette a Phillippe ) ať to není dějové tak čitelný a je tam trošku dusna. Jasně na Truffauta se nesahá, ale já mu ten tří hvězdičkovej pohlavek prostě dát musím i když z Fanny Ardant bych se asi taky zbláznil, kdyby si na mě dala záležet a ještě mě uvařila kus žvance jako bonus. (16.01.2013)

Truffautov predposledný film som si rád pozrel. Opätovné vzplanutie zdanlivo vyhasnutého mileneckého vzťahu v nových podmienkach poskytlo viacero motívov, ktoré Truffaut nenechal nepovšimnutými. Aj keď milenecký vzťah má skôr charakter pudovosti, než osudovosti, predsa len má v sebe zakódovaný prvok autodeštrukcie, ako aj v iných jeho filmoch. Neprekážal mi občasný akademizmus, neprekážalo mi, ako boli partneri mileneckej dvojice v druhej polovici filmu zatlačení do úzadia. Čo mi prekážalo, bol Gérard Depardieu. Nielen preto, že som na neho alergický, ale aj preto, že postava, ktorú stvárňoval sa do majetníckej a násilníckej polohy dostávala príliš náhle a málo uveriteľným spôsobom. Na rozdiel od Fanny Ardant, ktorej sa filmová Mathilda vydarila. (13.04.2012)

Tak tento film jsem hrubě nepochopila. Truffaut si možná udržuje odstup od postav, ale rozhodně ne od zápletky. Celý film mi přijde hrozně zatížený a starý. Poslouchat svoje profesory hledat v tomto filmu skvělost, protože jsou tam točité schody a v nějakém jiném filmu jsou prý taky točité schody... To už je to trochu moc i na mě, a to si můj paranoidní mozek spojuje dohromady spoustu věcí. Jediné, co jsem ocenila, byl ten požár na obzoru. Docela mi také vadí, že je to popisované jako film o lásce, když je to jenom o sexu. Vždycky jsem si myslela, že tady ti Francouzi nejsou nic pro mě, a začíná se mi to potvrzovat. Navíc jsem ztracená, když nejsem schopná rozklíčovat autorský rukopis režiséra. (25.11.2014)

„Ani spolu, ani bez sebe.“ Truffaut ve svém předposledním filmu výstižně pojmenoval jeho věčné téma (sebe)zničující lásky. Také Žena od vedle přepjatostí hrdinů připomíná román z 19. století a také ona je něčím mnohem víc. Hrdinové jsou tragičtí, ale režisérův přístup oplývá uctivou nadsázkou. Ty nejvyhrocenější momenty (milování v autě, souboj na zahradě) nás nutí sledovat skrze sklo. Zdůrazňuje tím náš voyerismus i vlastní odstup a tenkou bariéru bourá až během nejodvážnější erotické scény na samém konci. Zde už není co ztratit, jak vyplyne s hořkosladkou pointou. Ačkoliv není ani jedné postavě nadržováno a oba herečtí představitelé své role pojali s nesmírnou intenzitou, nadobyčejné zalíbení kamery v křivkách a předně ve tváři Fanny Ardant nelze přehlédnout. Pochopit ano (režisérovo okouzlení přetrvalo i mimo rámec filmu – Ardantová mu počala dceru). Možná právě z toho důvodu mi byla z dvojice milenců bližší Mathilda. Při její prosté chůzi okolo tenisových kurtů jsem sotva dýchal. Ano, asi jako čtenářka románu z 19. století. Ještě jednou, naposledy, děkuji, žes mne jí učinil, Françoisi. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, mm13, sportovec (23.12.2008)