Jules a Jim

Peklo v raji priateľstva a lásky troch ľudí, ktorí sa majú navzájom radi, no k spokojnosti v citovej oblasti majú veľmi ďaleko. Nerozluční kamaráti z titulu a osudová žena Catherine medzi nimi v svižne plynúcom príbehu s ťažko odhadnuteľným vývinom. Vždy je niekto nazvyš. Situácia sa mení podľa vrtochov nevyspytateľnej ženy, schopnej nekompromisne konať podľa hesla "ako ty mne, tak ja tebe". Komentár živo popisuje dianie, dobové zábery a hravo uvoľnené scény raz v štýle secesie, inokedy impresionizmu, neumožnia trúchliť napriek smutnému vyzneniu. Poeticko -filozofické rozprávanie, spestrené vizuálnymi nápadmi a odkazmi na rôzne literárne, filmové alebo výtvarné diela. (22.10.2005)

Truffautův příběh o jednom velkém přátelství a podivném trojúhelníku až za hrob. Jeho způsob narace se mi zamluval, na druhou stranu film o určité momenty ochuzuje. I tak vcelku příjemná hodina a tři čtvrtě. Zajímavost: Když Jim poprvé navštíví Julesův domov v Rakousku, Catherine mu ukazuje obraz Julese obléknutého jako Mozarta. Oskar Werner, který hrál Julese, ztvárnil předtím Mozarta ve filmu. (22.08.2009)

Na tento film som mal veľmi dobré spomienky, aj keď mi v pamäti uviazol iba pitoreskný príbeh o žene milujúcej dvoch priateľov a vo filme rozprávaný príbeh o vojakovi odchádzajúcom na front, ktorý si na nádraží vyžiadal od neznámej dievčiny adresu a následný virtuálny vzťah s ňou mu pomáhal prežiť ťažké chvíle zákopovej vojny. Ale po pol storočí je všetko inak. Zrútila sa ďalšia moja filmová modla. Filmu ostali z pôvodných piatich iba tri hviezdičky a mne potreba vysvetlenia. Film je konverzačnou, vzťahovou záležitosťou, ktorá chce šokovať. A v tom vidím dôvod jeho rýchleho zostarnutia. Dnes už nešokuje, ten hlúpy nápad s rozprávačom v pozadí irituje, Jeanne Moreau je krásna, ale k osudovej žene má ďalej, časť dialógov síce zaujme, ale zvyšok skôr nudí. Takže ostáva nespochybniteľná atmosféra a herecké výkony. Málo na lepšie hodnotenie. (21.11.2012)

Film to byl skvělý, jen jsem měl problém s tou přílišnou literárností, přišlo mi to jako taková pěkná ilustrace ke knize. Když už nemluví postavy (což je celkem vyjímečně) tak převezme slovo voiceover, který je někdy nezbytný, ale spousta se toho dala odvyprávět filmovou řečí. Je vidět že Truffaut miloval předlohu (o jejíž kvalitách nepochybuji) a snažil ze z ní toho do filmu nacpat co nejvíce. Jinak ale postavy jsou skvělé, stejně jako jejich herečtí představitelé (vyniká především Jeanne Moreau). Příběh je nadmíru originální a dokonce se skvělým nečekaným koncem (když o tom tak přemýšlím tak to jinak opravdu ukončit nešlo). (01.04.2008)

Výborné tempo v úvodu, které i na Novou vlnu frčí poněkud zběsile, se postupně rozmělní. Ve filmu je v zásadě pouze jeden dramatický zvrat, který se několikrát opakuje. Stejně tak fakt, že je film románovou adaptací způsobuje, že se po něm toulá spousta neuzavřených a nikam nevedoucích motivů (kreslení knírku, vylévání vitriolu, světová válka ;o) ). Truffaut je nepochybně frajer, ale zrovna Jules a Jim se mi líbili víc, když jsem je znal jenom z vyprávění a referenčních odkazů v jiných filmech. (10.03.2010)