Jules a Jim

Úžasný film, plný radosti z vypravování, filmařské invence a spousty zajímavých myšlenek a citátů o životě a mužích a ženách. Při jeho sledování jsem se neubránil obdivu k Truffautovi, jak mistrně je to natočeno - neobyčejně mě na tom filmu bavilo, jak střídá tempo vyprávění i celkovou atmosféru a jak je prostoupen decentním humorem a místy až absurdním dějem. Krásná a oduševnělá podívaná, kterou sledovat je vyloženě povznášejícím zážitkem a která mi částečně přišla jako předobraz Bertolucciho Snílků. (10.01.2017)

Na začátku mě film celkem překvapil rychlým tempem, které člověka donutilo dávat dobrý pozor, aby mu nic neuniklo. Tohle tempo si Truffaut drží až do konce, a co nechce, zbytečně nevysvětluje. Není zde nějaký velkolepý příběh, spíše popisuje život jedné přátelské dvojice a jejich femme fatale. Celý film je protkaný vypravěčem, který často "za režiséra" řeší emoce hrdinů a dodává mu takto formu. Zajímavým prvkem je taky několik chvilkových zastavení obrazu pro zvýraznění dané chvíle. Moje první zkušenost s F.Truffautem možná není tak vřelá, jak jsem očekával, hlavně ta rychlost vyprávění byla spíše ke škodě, ale věřím, že si k němu ještě najdu cestu. Rozhodně ne film pro každého a na poprvé těžko uchopitelný. 3,5* (05.02.2008)

Láska je andělská mrcha. Snad jediná telenovela v historii kinematografie, kterou lze oslavovat coby výtvor intelektuálního a stylistického umělce, a jeden z mála filmů, který navzdory své lyričnosti představuje širší podstatu lásky a přátelství věrohodně, zároveň vesele (první polovina ve znamení dravého střihu a pomíjivých milostných eskapád) i tajemně až tragicky (pomalé tempo v druhé polovině, delší dialogy a sílící přítomnost citu, který nemůže být opětován). Hlavní ženská postava mě sice těžce iritovala a monolog vypravěče možná zbytečně prozrazoval i to, na co by bohatě stačili herci a Truffaut s Coutardem, ale přesto jsem zvědavě očekával každý další zvrat a s napětím vyhlížel finále, které nezklamalo a celou vztahovou mozaiku uzavřelo do důmyslně poetického rámu. A především, i to na oko hloupé jednání mužských protagonistů se dá pochopit, máte-li v životě svou vysněnou a ideální ženu, nic vás zkrátka neodradí, toho jsem si (bohužel?) vědom... 85% (03.02.2016)

Film mě otrávil stejně jako kniha: rozmazlená semetrika a údajná femme fatale Katty mě neskutečně dráždí a ač je snímek z objektivnějšího pohledu snad celkem dobře natočený, nedokážu pro zbytečné vztahové eskapády jeho protagonistů nalézt sympatii. Proč vlastně všechny ty milostné mnohoúhelníky, v nichž všechno je strašně vážné a přitom zároveň jako ve hře? Nebyl jsem vůbec schopen empatie, díval jsem se na příběh s ledovým odstupem jako by to bylo nějaké vyprávění o stém a sto prvním milenci znuděné Marie Antoinetty. (14.07.2007)

Manželský trojúhelník podle mého gusta. Už to tak někdy bývá, že dva lovci se zaměří na stejnou kořist. Tento film pokládá celkem logickou otázku - proč si kvůli tomu nadávat? Proč si dělat naschvály a kazit si tak život ještě více? Truffautův pohled na věc dává rozhodně smysl a líbí se mi rozhodně více než stereotyp některých amerických filmů, kde už chybí akorát jen nůž v zádech. V tomto duchu vše vyvrcholí poměrně silným závěrem, který i přes jistý zvrat udržuje pozitivní náhled na věc. Krom jiného bych rád také pochválil dobré herecké výkony tradičních Francoisových spolupracovníků (Werner, Moreau). 90% (21.05.2010)