Nevěsta byla v černém

Tedy zhruba prvních deset minut… To byl opravdu vejvar! Žena balí kufry za „zuřivého“ hudebního doprovodu. Pokládá peníze na zavazadlo a někdo při tom bezhlavě mlátí do tympánů. Okamžitě jsem nabyl dojmu, že půjde o něco „prudce uměleckého“ a že se tím pádem schyluje k těžkýmu průseru. Mračna se s přibývající stopáží ještě chvíli stahují… a to už přes veškerou svou otrlost vážně uvažuju o tom, že pana Truffauta i s tou jeho šmrdlaninou pošlu na věčnost - do takovýho toho bílýho obrazovkovýho tunelu, kam odcházejí filmy, které se ke mně už nikdy nevrátí. Neudělal jsem to a podotýkám, že to byl pouze můj divácký masochismus…Touha zjistit, jak dlouho ještě vydržím to mučení. A najednou jako kdyby někdo přehodil výhybku a z psychoidního blábolu se zhruba v polovině vyloupnul velice solidní a zábavný thriller o studené pomstě a jednom vražedném účtu. Ano, ano, je to vlastně takový Kill bill s malým „b“ – film, který Tarantino „citoval“ (nebo chcete-li „vykradl“) mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát! „Černá nevěsta“ (přes prapodivný rozjezd) nakonec není vůbec špatná. Myslím, že si dokonce zaslouží i slabší čtyři bodíky do výbavy. (03.09.2009)

Jediné, čím je tento Truffautov film zaujímavý, je že bol Tarantinovou inšpiráciou pre Kill Billa, ktorý dokázal z tohto nudného príbehu o pomste stvoriť úžasný film. Tu nefunguje takmer nič - motív hlavnej postavy je pochybný, aj to ako sa to prihodilo, je hodné úsmevu. Samotná Jeanne v štyridsiatke moc sympaticky nepôsobí, aby po nej vyjíždel každý chlap. A spojená žensko-mužská väznica je vrchol všetkého, tou deravosťou scenára Truffaut predčil aj svoj vzor Hitchcocka. 50% (27.12.2018)

Černá vdova, které fandím. Zabili jí manžela, když spolu odcházeli od oltáře. Pachatelé byli akorát pitomci, co se občas scházeli a jednou si hráli, hráli, až dohráli. Hraní si na život jim zatrhla právě ona fešná vdova. Vtrhne jim do života, omotá si je kolem prstu a vyžaduje spravedlnost bez ohledu na to, jak osamělí, nešťastní, šťastní, za rodinu zodpovědní, zábavní, pohlední nebo provinilí pachatelé jsou. Černá nevěsta vraždí, a to vždy s chladným srdcem a bez výčitek. Jde a jde a nezastaví ji ani vidina vězení. Skvělý film, kde s postupujícími minutami už víte, jak to celé skončí. Sice na mě chování hrdinky působilo někdy až příliš chladně, jako by byla stroj, žádné zaváhání, žádné slitování, což se potom přeneslo na celou atmosféru filmu. Bylo to nějak úplně bez emocí a občas přitažené za vlasy, hlavně ta samozřejmost, s jakou černá vdova vplouvala jako femme fatale do životů mužských vrahů. K čemu ale já mám výtky, to zřejmě bylo režisérovým záměrem. (13.11.2011)

Úchvatná Jeanne Moreau ve filmu, který mě hodně bavil - přesto se v mém případě nedá mluvit o nekritickém nadšení. Za sebe jsem měl problém s tím, jak si film pádí svým tempem kupředu, aniž by se zdržoval nějakou věrohodností děje. Vše tam vychází tak snadno, až se člověk zkrátka takové koncentraci vysoce nepravděpodobných momentů zdráhá věřit. A pak je samozřejmě otázka, zda na tu hru člověk přistoupí - sám jsem k tomu ochotu bohužel nenašel (snad i vinou toho, že jsem film zhlédl v anglickém dabingu - kdybych ho viděl v původním francouzském znění, skoro určitě by mě dostal víc). Osobně se tedy domnívám, že jsem od Truffauta už viděl lepší filmy - tento však rozhodně nelze označit za nějak špatný. Potěšilo mě například, že se v něm vyskytuje celá řada mých hereckých oblíbenců, jako např. Michel Bouquet či Charles Denner. A celkově považuji zhlédnutí tohoto filmu za obohacující. (10.02.2018)

Uma Thurman nebyla první nevěstou, která se mstila za svoji tragicky zakončenou svatbu. Zábavná kriminální hříčka, kde po chvíli nejistoty divák čeká, jak komplikovaným způsobem hlavní hrdinka zprovodí ze světa dalšího z pětice mužů, kterým přísahala smrt. A autor jí staví do cesty vskutku složité překážky. Výsledek se sice nedá brát vážně, ale jako noirová zábava funguje velmi dobře. (13.08.2009)