Hamlet

Vynikající! V některých scénách přímo strhující! Viděl jsem pouze tu dvouhodinovou verzi, která možná pro někoho ne zcela znalého děje může být na pár krátkých okamžiků nepřehledná, ale vždy pochopitelná. Neznám film, kde by i sebemenší štěk hráli prvotřídní herci jako Jack Lemmon, Charlton Heston, Billy Crystal, Robin Williams či Rufus Sewell. A navíc, na Shakespeara se přece dnes už nikdo nedívá jen proto, aby věděl, jak to dopadne (to všichni dobře ví), chceme to vidět proto, protože nás zajímá, jak se s tím každý tvůrce popere a zda tu kládu zvedne a zvládne. Branagh and his company to zvládli bravurně. (19.04.2013)

Konečně můžu plně docenit tu geniální scénu z Černé zmije (doporučuji, mimochodem) a je pravda, že na ní něco je. Vlastně toho na ní je docela dost. Čtyřhodinová verze Hamleta, do které jsem se mimochodem pustil naprosto dobrovolně a svéprávně, je místy totiž opravdu strašně, ale opravdu strašně dlouhá. Jenže... celou dobu se na ní nádherně kouká. To, že Kenneth Brannagh Shakespeara umí naprosto mistrovsky, je známá věc a právě tenhle film je toho nejzářnějším příkladem. Britské herecké velkohvězdy ve velkých i malých rolích (kromě famózního Brannagha namátkou třeba neméně famózní Derek Jacobi nebo Kate Winslet, ale i další, celou dobu vskutku velkolepě hovořící), úchvatná výprava a hlavně naprosto dokonalá kamera. Ta dvouhodinová verze prostě nemůže být dobrá, nemůže. Těch čtyř hodin rozhodně nelituju (fakt vás to neuspí), ten film je skutečně dokonalý a zejména finále s lustrem (je tam lustr!) stojí za to. Zabere vám to sice dýl času, než čtení, ale vlastně je to mnohem záživnější, protože... no, prostě proto, spousta Shakespearů je lepší na plátně (nebo na divadle), obzvlášť, když ho řídí ten nejpovolanější. Za dlouhou verzi 95%. Vidět, či nevidět? To je, oč tu běží, leč odpověď je jasná... (10.06.2017)

Viděno na festivalu KRRR! v Krnově, duben 2014, na 70 mm filmovém pásu. O to větší skvělý zážitek! Vřele doporučuji. Čtyři hodiny utekli během chvilky. Jak byla přestávka, tak jsem se těšila, jak to bude pokračovat dále. Příběh známý snad všem, ale právě Branaghovo zpracování dokonalé. Interiéry i exteriéry mě vtáhli do děje. Herecké výkony snad všech herců perfektní a přesvědčivé. A děj dán do 19. stol. se mi více líbilo, než kdyby to bylo, tak jak má být. Ponechání Shakespearova jazyka s překladem J. V. Sládka dodalo filmu lepší prožitek, a ve mě to zanechalo fantastický dojem. Už zbývá jen otázka: "Vidět, či nevidět?" A já říkám vidět! Zas a znovu. (14.04.2014)

Z většiny herců, když se pokoušejí o Shakespeara, mám pocit snad až strachu a úpěnlivé snahy rozehrát co největší a nejdůstojnější drama. Napadají mě tři, kterých se to netýká. Anthony Hopkins v Titovi, Orson Welles v Othellovi a Macbethovi a právě Branaghn. Úspěch tkví v tom, že se jim daří vyvolat pocit, že si roli užívají, že každé slovo je pro ně zábavné a samozřejmé. Branaghnův Hamlet to navíc násobí tím, jak jde o obrovskou shakespearovskou fetiš, kde čtyři hodiny plynou ta cizokrajná a přitom anglická slova v tak nekonečném toku, jako by nám tvůrci vzkazovali: "Chcete Shakespeara? Tak my vám ho dáme tolik, že následující měsíc při zaslechnutí slova divadlo chytíte závrať." Celý ten film by mě mohl strašně iritovat, ale já jsem byl naopak docela pobaven tím, jak extrémně shakespearovské všechno je, a to daleko za hranou snesitelnosti. Taky platí, že zatímco jindy nemám rád srovnávání s předlohou (resp. rád si ho přečtu, ale odmítám z toho vyvozovat hodnocení), u Hamleta, jako u mnoho dalších Shakespearů, je zajímavé právě to, že jde o adaptaci. Jako film je to vlastně neplnohodnotné - zajímavé to je až v porovnání s originálem a hlavně zvyklostmi ho adaptovat. (16.09.2013)

Zpočátku jsem byla pro ****. Postupně mi všechna ta velkolepá pseudorealističtější přeplácanost začala lézt krkem a postavy nudily. Bláznivého Branagha si neumím představit tak, aby to nepůsobilo křečovitě, takže mne nepřekvapilo, že jsem mu předstírané šílenství „nespolkla“. Co mne ale zarazilo byl fakt, že jsem mu nevěřila ani ty vážné pasáže a tíživé vnitřní monology. Snad jen křehká Ofélie zde působí živě. Konečné hodnocení padá „jen“ na „lepší“ dvě hvězdy. Proč? Protože ty čtyři hodiny nespokojenosti jsou ubíjející. (A tak „můj“ Hamlet nadále zůstává tmavovlasým, manoidepresivním cvokem. :) (19.12.2013)