Réžia:
François TruffautKamera:
Raoul CoutardHudba:
Georges DelerueHrajú:
Jean Desailly, Françoise Dorléac, Nelly Benedetti, Daniel Ceccaldi, Maurice Garrel, Catherine-Isabelle Duport, Jean-Louis Richard, Philippe Dumat (viac)Obsahy(1)
Pierre je známou osobnosťou literárneho sveta. Žije pokojný rodinný život s manželkou a dcérou, až kým sa nezoznámi s krásnou mladou letuškou Nicole. Nejaký čas vedie dvojitý život, no jedného dňa jeho manželka objaví kompromitujúce fotografie a rozhodne sa k zúfalému činu. (STV)
Videá (1)
Recenzie (66)
Výborné drama o tom, jak těžký může být život záletníka, postaršího a známého muže, jenž se bláznivě zamiluje do letušky a prožijí společně intenzivní vztah, jehož konec však bude tragický. Příběh snímku je poutavý v podstatě od samého začátku až do úplného konce, neboť se tu neustále něco děje, filmu nechybí napětí a zvraty, ale zejména skvělá atmosféra a částečně psychologický rozměr, tudíž 5* je podle mého názoru na místě. ()
Určitě je to dobrý film, byť jsem se do něj musel poněkud nutit, neboť jeho vyprávěcí tempo jsem shledal dosti úmorné, a samotné téma manželské nevěry (a potažmo milostných vztahů) mě už asi nebaví, protože filmů, které jsem o něm viděl, už bylo příliš (to platí pro Truffautovu filmografii i obecně). Příliš mě neoslovilo ani obsazení, Jean Desailly mi přišel herecky nepříliš zajímavý (a ne nepodobný Paroubkovi), a na Françoise Dorléac jsem nenašel nic, co by nějak vzbudilo můj zájem - z profilu ještě ujde, ale en face vypadá jak nějaká seschlá čtyřicítka. Podle mě je toto film, který hodně zestárnul a který mi toho moc nedal - vybavil jsem si u něj spoustu lepších filmů podobného ražení (např. Nevěrná žena, Moderato cantabile, Výtah na popraviště či Milenci). Mimochodem nepochopil jsem název filmu, v němž o žádnou "hebkou kůži" nikde nejde, snad s výjimkou úvodních titulků, pod nimiž běží záběry na propletené mužské a ženské ruce - snad odtud ten název? ()
Kromě jiného, nádherně je zde vykreslana role náhody. Nebýt náhody, hlavnímu hrdinovi by uletělo letadlo a nikdy by nepoznal Nicole. Nebýt náhody, dovolal by se včas své ženě a zřejmě by přežil. Jestli ničím jiným, tím je tento Truffautův výborný film výjimečný. Na rozdíl od jiných melodramat nešíří fámu o osudovosti lidských příběhů a naopak připouští, že život je jen náhoda: Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jednou se zamiluješ, jednou tě zastřelí brokovnicí. Kůže je hebká a láska jako jed. ()
Hebká kůže nepatí k mým nejoblíbenějším Truffautovým filmům, přesto jde o snímek nepopiratelných kvalit jak po režijní, tak po herecké stránce, a proto ho hodnotím velmi vysoko a rád se k němu vracím, protože stojí za to sledovat Truffautovu práci s kompozicí jednotlivých scén, ať už je kamera statická nebo v pohybu. ()
Jeden z prvních filmů tehdy velmi mladého režiséra se obírá důkladnou studií manželského trojúhelníku. Banální průběh milostného románu známého literárního teoretika a publicisty s letuškou, má obvyklý průběh i vyústění. Víc než o vztah tu jde o flirt zejména z mužovy strany. Nevýhodou dvojího života je jeho neobyčejně obtížně tajiltelná dvoukolejnost. Po vyjasnění skutečného stavu věcí, zejména manželova lhaní, se zoufalá choť rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Paradoxně ve zhruba stejném momentě, kdy nespokojená letuška odchází z flirtu, znechucena dvojakým postojem svého milence. Tragédie, která následuje, je současně charakteristikou celého filmu. Posedlost mezilidskými vztahy zůstala Truffautovým dominantním tématem. Tématem, kterému propůjčil nadčasovost. ()
Reklama