Siréna od Mississippi

Pokud chcete vidět, jaké to je být zoufale zamilován do pochybné a nenepravitelné ženy, o které navíc víte, že je absolutní mrcha, pusťte si tento film. Truffaut skvěle ilustruje osud člověka stiženého nezdravou patologickou láskou. Sílu prožitku umocňuje skvostná výprava a úměrně dobrá kamera. Záběry z Reunionu, i ty z Francie působí velice romanticky, což je vlastně tak trošku v kontrastu s tím co se ve filmu odehrává. Neméně zdařilý je i scénář, zejména se mi zapsaly do paměti scény, kdyby Luis Mahé přirovnává tvář své manželky ke krajině, kdy mluví o pětiřádkových seznamkových inzerátech, či kdy svou milou uráží. A klíčové jsou samozřejmě herecké výkony, kdy Belmondo hraje tak, že jeho postavu budete litovat a Catherine Denevue hraje tak, že jeho zoufalství pochopíte. (04.07.2011)

Někdo si vzpomene na střílení na pianistu, někdo zase na to, jak konečně přišla neděle. Já osobně již několikrát opakované prolínání Truffautovy tvorby s Hitchcockem vidím právě zde - jednak je to jednoduchou technikou, dále také barevným filmem, jako tomu bylo u Hitche v padesátých letech, a především výběrem hlavní role. Podle mého názoru se Belmondo konečně našel, lepší přirozený nástupce pro Granta či Stewarta se ani najít nemohl, pro mě je tenhle film spolu s "A bout de souffle" asi jeho nejlepší, vzhledem k tomu, že akční žánr není zrovna mým šálkem čaje a profesionálové, policajti či jiní rošťáci neměli moc šancí mě zaujmout. Další podobnost vidím v klamání tělem, které se v dalších, úvodem zmíněných Truffautových filmech prakticky nevyskytují. Vzhledem k tehdejší stagnaci Hitchcockovy kariéry film lze vnímat i jako dokonalou návaznost a opět, stejně jako u Truffautovy labutí písně, musím zopakovat, že některé jeho filmy jsou překonány. 90% (21.05.2010)

Nemyslím si, že by Hitchcock svůj film nasměroval podobně, i když výchozí situace je dost podobná. Každopádně právě to, že film směřuje jinam a nedočkáme se nějakého klasického klimaxu, je na něm na jednu stranu nejzajímavější, ale na druhou chápu, že to v sobě pro někoho přinese zklamání. Já naštěstí patřím do té šťastnější části diváků. (13.10.2012)

Typický Truffaut se svou posedlosti femme fatale. Celý film sledujeme z pohledu Louise, který neví, zda má být šťastný, protože místo pobožné a vypočítavé staré panny - viz kufr a popis od Marion - se mu dostane sexuální dračice, u které obdivuje její krásu (v jedné scéně ji dlouze popisuje), ale ničí ho její materialismus (monolog po příjezdu do Lyonu) a on sám přestává být svým pánem a sleduje nezúčastněně svůj pád. Nebo teprve teď začal skutečně žít? Truffaut je posedlý Deneuve, jejími vlasy, tělem (jedna scéna je tu jen proto, aby Catherine ukázala prsa) a Belmondo se tak stává nositelem režisérovy touhy po osudové ženě. (15.12.2010)

Tohle je fakt pekelnej film. Ale přesně vím o čem je. Když se chlap zamiluje a ona ho ničí je to pořád horší a horší!!! Je to jako se cukat v pavučině. Tím víc se do toho zamotáváš a tím je to drsnější. Krásná a vyhrocená klasika. Ve které jsem si užíval jak ONA si s NÍM dělá co chce. Jak ho láká do tenat. A zas na druhou stranu ONA HO chce milovat ale instinkt je jinačí.... (16.10.2008)