Dao

Remake Changovho One-armed swordsmana z roku 1967 sa nesie v absolutne odlisnom duchu ako original. Absolutne odlisnom. Pribehova kostra je sice takmer totozna, no dalsie podobnosti tu nenajdete. Hark pojal remake velmi temne, drsne, s hutnou davkou realismu a moderneho feelingu vyskytuceho sa skor v dramach, nez v akcnych filmoch. Ono to na akcny film naozaj dlho nevyzera a iked na akciu sa dostane (nikdo nebude sklamany), stale sa do popredia tlaci viac dramaticka zlozka, ktoru podporuje aj voiceover rozvadzajuci pribeh do zaujimavych uvah, ci kamera, ktora je omnoho viac ako na akciu, sustredena na detailne zabery tvari a postav. Vo filme nechybaju aj Harkove trademarky (ako napriklad slabost pre rozne zvrhle/demonicke individua) no film je to naozaj odlisny nielen od jeho predchadzajucej tvorby, ale celkovo od vacsiny filmov s martial arts tematikou. Ojedinely zazitok. (wuxia noir ?!) (8.9/10) (20.05.2008)

Stylisticky originální a působivé pojetí wuxia žánru, které namísto pohybové elegance a exhibicionistické prezentace schopností bojovníků (obojí známé třeba z původní Harkovy trilogie Tenkrát v Číně) nabízí smršť detailních, dramaticky nasvícených a bleskurychle sestříhaných záběrů, v níž je přehlednost nahrazena vyhrocenou expresivitou. Film mimo to vyniká unikátní atmosférou opírající se o účinné propojení typického hongkongského hyperrealismu se sy/u/rovou tělesností. (11.03.2014)

Velice pozoruhodný film, který upoutá především svou realistickou ponurou atmosférou. Z celého filmu na diváka čiší bída lidí a jejich strach před bandity, ale zároveň i jejich odhodlání bojovat o těch pár věcí, které jim zbývají. Snad jen bojové dovednosti hlavních postav jsou přehnané, ale jinak by to nemohl být hrdinský film. (14.12.2010)

Bohužel mě tento snímek zklamal na plné čáře. Čekal jsem epickou wuxia řežbu ale místo toho jsem dostal jen uplakané kováře. Ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický, jak herecky tak charakterově. Děj se strašně vleče a ke konci vůbec nijak negraduje. K tomu všemu má film ještě mizernou choreografii bojových scén. Nuda, nuda, nuda. (01.05.2011)

Tento film vás omámí jako dýmka bengálského opia. Po počátečním krátkém nájezdu váš mozek zaplaví stále zuřivější akce. Ve finálním souboji, ve kterém maladík s useklou rukou a za pomoci rozbitého meče chce pomstít smrt svého otce, jsou na obraze vidět – s trochou nadsázky – dvě ozbrojené, zápasící káči. Tsui kašle na nějaké hluboké prokreslování postav – v případě kladných hrdinů a hrdinek to jsou snové přeludy, záporné postavy jsou přízraky z nočních můr (někteří zloduši mi připadaly jako z Felliniho Satyrikonu – divná to asociace). Zápletka děká dojem šachové partie mezi dobrem a zlem – postupně jsou vyřazovány nižší figurky, aby nakonec došlo ke spektakulárnímu souboji dvou králů. Dobro zvítězí, film skončí, vy zůstanete sedět s vykulenýma očima a s nutkáním si ho pustit znovu. (24.07.2011)