Vyšehrad: Fylm

Ambice nula, transgrese nula, smysl nula. Proto do nejde srovnávat s Boratem ani Jackass. Vyšehrad nebrojí proti konzumentarismu, stereotypům, nic doopravdy nesatirizuje - je to film se stejnými hodnotami jako jeho protagonista. Proto je jeho cesta k "nápravě" tak jalová a odráží naprostou morální impotenci - Lavi se napraví proto, že se svět přizpůsobí jeho potřebám. Snažím se to respektovat aspoň jako manifest nezájmu a obžerství - jen škoda, že to není moc vtipné. Lidi mluví o velké kadenci vtipů - mě překvapuje, jak málo jich bylo. (14.04.2022)

Roky čekání na vytoužený film oblíbeného krátkometrážního seroše, co jsem kdysi žral, je konečně u konce a Vyšehrad: Fylm skutečně přináší to, co od něj všichni čekáme. Ze začátku jsem byl malinko opařený, jelikož opravdu nemusím fekální humor, ale pak se to krásně rozjelo a já se smál, jako už velmi dlouho ne; a to hlavně proto, že čistých komedií je méně a méně a mně to dost chybí. Čistě tématicky je pro mě Vyšehrad jako dělaný a vyloženě jsem si liboval v nespočtu fotbalových referencí, které většina sálu vůbec ani nezachytila. A co je ještě větším překvapením, kvůli čemuž napaluji pětikvalt, je to, že film neskutečně dobře funguje i po emoční stránce a faktor dítěte, který jsem po zhlédnutí traileru považoval laciný a nudně předvídatelný, se proměnil v hlavní klad snímku a dokonce mě na konci dojal. Spolu se sympatickou a neotřelou Štáfkovo a Koppovo režií a nezaměnitelným stylem už úvodních i závěrečných titulků pro mě jasná pětipalba a bude to možná první český film vůbec, na který půjdu podruhé. (27.04.2022)

Hláškující inteligent a hovado Julius Lavický s myšlením primáta dokazuje, že i fotbalisté mají své (plodné) dny. Zelený pažit je jeho druhý domov a coby geniální fotbalista na něm po kontaktu s míčem předvádí své nejlepší technické finesy. Pravda, září jen v druhé lize, v FK Slavoj Vyšehrad, kam po špatné morálce klesl, ale to se všechno přece může změnit. Nepůjde to ale hned. Jeho soukromý život je navíc zatížen požíváním alkoholu a drog a na kontě má i četné milostné aféry. Ta jedna už má stáří 8 let a má podobu blonďatého chlapečka, který tvrdí, že populární skandalista "Lavi" je jeho otec. Jakub Štáfek vtrhl z internetových platforem na plátna kin, aby vztyčeným prostředníčkem všem komediálním tvůrcům ukázal, jak se má dělat dobrá komedie. Nekorektně a opravdu humorně sledujeme příval originálních hlášek, které se zastaví až s naběhnutím závěrečných titulek. Svatba i otcovské pudy zasáhnou do života fotbalisty. A jelikož je řeč o českém fotbalu, tak se to neobejde ani bez korupčních afér. Je to Štáfkův film, podílel se dokonce i na režii, takže v něm vyniká především on, ale rozhodně by ten pohyb po komediálním hřišti nešel tak zdařile, kdyby neměl kvalitní spoluhráče. Šárka Vaculíková jako jeho novomanželka zastává povětšinou roli objektu sexuálního zájmu. Výrazným komediálním partnerem je zde i Jakub Prachař jako fotbalový agent. Neztratili se ani další a početní účastníci komediálního mače. V podstatě každá figurka na poli je nějakým způsobem zábavná. Tahle hrubozrnná záležitost značně vyniká svojí unikátní originalitou a velkou humornou kadencí, což se projevilo i na vysoké divácké návštěvnosti, tudíž by guma Lavický nemusel kopnout do fotbalového míče naposledy. A někdy v budoucnu by se se svojí diagnózou fotbalového génia i blba mohl vrátit. 9/10 (17.09.2022)

Lavi je tak trošku dilina a já si myslel, že budu taky, když se na tohle podívám. Popravdě bych na film po tak trapném seriálu ani nevyrazil, kdybych před kinem nepotkal kamarády, když jsem měl zrovna dvě volné hodiny. Tímto jim děkuji, že mě na něj vytáhli, protože jsem se k mému obrovskému překvapení skvěle bavil. Vyšehrad je totiž dosti povedenou komedií, která je většinu času fakt vtipná a trapná je jen občas. Nechlámal jsem se sice tolik jako většina sálu, protože některé věci byly přeci jen trošku mimo, ale možná jsem jen suchar. Mnohokrát jsem se však od srdce zasmál a některé gagy jsou prostě perfektní. Scénář je sice předvídatelný a plný klišé, přesto náramně funguje. Film má začátek, prostředek a konec, přičemž má i smysluplný dějový oblouk, kde se postavy vyvinou. V českém filmu je tohle malý zázrak. Cameí je zde hromada a já si je jako dlouholetý fotbalový fanoušek velice užíval. Celkově jsem byl překvapen z režie i produkčních hodnot, protože Fylm působí jako takový malý český blockbuster a je vidět, že prachy v rukou šikovných filmařů dokážou stvořit super počin i v našich končinách. Byl jsem velice skeptický, ale jsem rád, že si Štáfek tento nekompromisní projekt vytvořil, stojí rozhodně za vidění a to já české filmy zpravidla nedoporučuji. (27.04.2022)

V podstatě totéž co seriál, jen s tím rozdílem, že dějová linka ohledně pokusu o Laviho změnu působí velmi jednoduše. Na fekálnosti už jsem asi starej, ale nevadily mi, mnohem víc mi bylo líto, že při prdu se smálo celý kino, kdežto sportovní narážky ("Pověsil jsem kopačky na Hřebík"), či subtilnější druh humoru ("Do legend se přece nekope"), nepobral téměř nikdo. Jediný vyložený klad vidím v tom, že tímto filmem zaplavala česká kinematografie do vod, kde se často neocitá. A říkám si...jací budou Tři tygři ve filmu?? (09.05.2022)