Veľa kriku pre nič

Pri sledovaní tejto snímky som premýšľala nad tým, kto by po stránke režisérskej či hereckej dokázal Shakespearovo dielo preniesť na plátno lepšie, než jeho verný milovník, Kenneth Branagh. Prekrásny shakespearovský skvost okrášlený staroanglickým poetizmom slovných štylizácií, večne ukrývajúcich nejaké to životné múdro, mierne patetické herecké výkony - Emmu Thompson som prvýkrát spoznala ako šibnutú profesorku veštenia na Potterovej škole, ale v úlohe slobodomyseľnej, iskrivým šibalstvom nasiaknutej Beatrice, ma vyslovene nadchla, nehovoriac o sentimentálnej shakespearovskej línii medzi Herou a Claudiom, ktorá svojím čistým ponímaním lásky jednoznačne zmetie zo scény dnešné povrchné romantickosti. Krásny film, ktorému nemám absolútne čo vytknúť. Shakespearovská dokonalosť v každom záblesku vznešene predostretých citov. (06.02.2011)

Při sledování Mnoho povyku pro nic jsem si více než v kterémkoliv jiném filmu uvědomoval, že předlohou je divadelní hra. Branaghova verze je vlastně divadlo v exteriérech. To neříkám jako výtku, mě to naopak přišlo docela osvěžující. Ze začátku jsem se sice trochu nudil, ale zhruba od momentu, kdy začal být realizován plán, jak dát dohromady Benedicka a Beatrice, jsem se do děje dostal. Herecký výkon představitelů této dvojice se mi líbil ze všech postav nejvíc, s jedinou výjimkou. A tou je Michael Keaton... kdykoliv se objevil na scéně, tak jsem se mohl smíchy potrhat. Kam se hrabe role Batmana :-) (26.10.2011)

Příjezd pánů byl perfektní. Ty záběry na koně byli prostě úžasné. A co se týká obsazsení: sympatická a milá dvojice v podání Kennetha Branagha (, který mě zaujal i v dalším shakespearovském filmu Marná lásky snaha) a Emmy Thompson, vesnický jouda Michael Keaton byl taky parádní, ale Keanu Reeves jako bratr Denzela Washingtona to už bylo na mě trochu moc, vždyť si nejsou ani podobní :o) (04.07.2013)

Takže nejdřív k Shakespearovi, aby v tom Branagh nebyl sám - tenhle kus je odfláknutý už v předloze, která v urychlených událostech miniaturizuje lásku i přátelství do pouhého návodu k použití a očekává, že jejich kouzlo a sílu zachová neúnosnou mírou přehrávání, zrovínka, jako si představuje, že ducha komedie stačí podpořit kašpařením, doplnit chvastounstvím a nakonec to celé přehodit pláštíkem nechutné idealizace a infantilních intrik... a Willdovi tentokrát neprospěl ani Kenneth (i když úvod byl mnohoslibný), především výběrem obsazení - prince Washingtona by nenásledoval ani smrad z ponožek, Leonard oprášil výrazivo z dramatického kroužku, od bezduché Beckinsale byl živější epitaf na jejím hrobě, Thompson by si nemohl zamilovat ani potrhlý Keaton, kdyby na to mělo přijít, Branagh pískal jako jestřáb a Reeves zde nepředstavoval nic menšího, než politováníhodný omyl. Zpackaná toť romance, jenž trefná se býti zdá jen názvem svým. (15.11.2013)

S primeraným pocitom hanby priznávam, že túto Shakespearovu hru nepoznám a po zhliadnutí toho, ako si ju pretvoril uznávaný adaptátor  jeho hier, ani toho nadmieru neľutujem. Obsadenie Denzela Washingtona do úlohy Dona Pedra ma vyrušovalo asi tak, ako kedysi obsadenie Omara Sharifa do úlohy dr. Živaga. Ale to nebolo najpodstatnejšie. Horšie bolo, že ma táto hra rušila inscenovanou bujarou veselosťou, prehnanými emóciami, príbehom, ktorý ma zaujímal iba minimálne a hlavne prebytkom textu, za ktorý samozrejme Branagh nemôže. Výsledkom bolo, že som film z povinnosti dopozeral a som rád, že to mám za sebou, aj keď celok nepovažujem za nevydarený. (10.06.2024)