Môj učiteľ Ibrahim

Ačkoli tomu mé hodnocení nijak nenasvědčuje, je Ibrahim v rámci příbuzných snímků čistý průměr. Podobně jako většina z nich je obsahově „silný“. Tato síla tkví zejména v načrtnutí tíživé životní situace, tématu dospívání a situování do minulosti. Scénář se přímo vyžívá v používání berliček a pozlátka, aby skryl vlastní prázdnotu, a vlastně se mu to vcelku daří. Je opravdu úctyhodné, nakolik se dokáže film, který v podstatě řekne jen „Moje ruce, moje ústa.“ tvářit chytře. (06.04.2011)

Trochu moc idealistický a ve své druhé půli i naivní francouzský kosmopolitní film, takový ten ,,filmově" opojný cukrkandl, s hořko-sladkou příchutí dospívání, kdy to tolik pudí objevovat svět a ,,toužení svědí jak uhry pod mýdlem", kdybych si dovolil parafrázovat krásný příměr pana Kainara ... Film, který se zprvu tváří velmi otevřeně, ale pak se čehosi zalekne a místo realismu nabídne sentimentální road movie po Evropě (Mimochodem, zajímalo by mne, jak v 60. letech projížděli naši hrdinové autem přes Albánii, která byla v té době geopoliticky naprosto izolovanou zemí...). Škoda, ten začátek byl skutečně originální a retro atmosféra fascinující, navíc ono periferní předměstí Paříže vypadalo, jako kdyby se děj odehrával někde zcela mimo Evropu v arabském světě... ,,Aby jsi poznal, jestli je země chudá nebo bohatá, sleduj popelnice. Když vidíš popelnice a nikde okolo nebude smetí, je země bohatá. Když je smetí v popelnicích, není ani bohatá, ani chudá, je turistická. A když vidíš jen smetí a žádné popelnice, pak je to země chudá..." *** a 1/2 (06.01.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,823,890║Tržby Celosvetovo $11,576,431║ Tak film som videl v rámci festivalu Artfilm 2008 za priameho uvedenia filmovou legendou ako je Omar Sharif, čo len umocňuje samotný zážitok a len ma utvrdil, že tento herec má stále svoje nesporné kvality a jeho vystupovanie je priam famózne. Film bol pre mňa milé prekvapenie, kde výborne exceloval mladý Pierre Boulanger za výdatnej pomoci vedľajšej postavy v podobe charizmatického Omara Sharifa. /80%/ (01.07.2008)

„Usmievať sa je ťažké.“ Toto mi veľmi pripomenulo môj obľúbený film - (oveľa) lepšiu MALENU. Bohužiaľ, po odchode z „Modrej uličky“ sa snímka mení na nudnú road movie so slušne povedané riedkym dejom. Ale napriek tomu je výsledok dobrý nielen vďaka navodeniu pôsobivej „dávnej“ atmosféry šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia, ale i vďaka prostitútkam, výkonu dospievajúceho chlapca a nádhernej postave, napísanej snáď rovno na telo Omarovi Sharifovi (LAWRENCE Z ARÁBIE, DOKLTOR ŽIVAGO, VIKINGOVIA, HIDALGO). Škoda slabého scenáru, napriek nemu som sa rozhodol troška to s hodnotením prehnať a, kvôli osobným veciam, dať až 80%. (17.12.2008)

Nedá se říct, že by se na to špatně dívalo, neřestné předměstí Paříže je zde zachyceno s náladou 60. let, barevné filtry a dobová hudba výrazně umocňují nostalgické obrazy dětského vnímání světa dospělých. Co mi však nesedělo byl Ibrahim, jenž měl zásadně ovlivnit život chlapce, který se v podstatě vychovával sám a předat mu krom své náklonnosti také moudré rady do života. Potom jsem nepochopila, jakým výchovným fíglem byla ignorace chlapcových zbytečných krádeží a doporučení podávat otci kočičí paštiky nebo dolívat jakýmsi sajratem víno. A vůbec, celý jejich vztah vyzníval do prázdna, takové moudro pro moudro a ve finále rozdával rozumy v Ibrahimově zděděném krámku dospělý Momo - slabá pointa. (01.03.2009)