Anjeli v Amerike

Stanice HBO se opět vytáhla. Naprosto úžasný seriál s vynikajícím scénářem, hereckými výkony, hudbou a v neposlední řadě kamerou. Vadili mi dvě věci - přehnaně dlouhá stopáž a šestý závěrečný díl. Z konce seriálu jsem byl takový rozpačitý, čekal jsem ho trochu drsnější... Ale když celý seriál shrnu, jde o mimořádné dílo. (16.07.2005)

Většina knih, filmů a televizních pořadů je tvořena se záměrem pobavit a neklade si jakékoli vyšší cíle. Tu a tam se ale objeví dílo, které má zjevně vyšší ambice a chce zachytit atmosféru a zásadní pohyby v určité zemi, epoše nebo společenské vrstvě. Andělé v Americe takové ambice nejen mají, ale úspěšně se jim je dokonce daří naplňovat. Prostřednictvím svých hrdinů se vrací do Spojených států poloviny 80. let, kdy vrcholila konzervativní reaganovská revoluce a zároveň propukla naplno epidemie AIDS, která si v první fázi vybírala daň především mezi příslušníky homosexuální menšiny. Ta se soustřeďovala tradičně do velkých liberálně orientovaných měst na východním prostředí. Seriál mapuje osudy několika gayů, kteří se vyrovnávají buď se svou nemocí nebo s nemocí svých přátel a intimních partnerů, zažívají frustrace z radikalizované společenské atmosféry a obavy z budoucího vývoje. Dobře napsané, zrežírované i zahrané, Andělé oprávněně získali několik významných profesních ocenění. Seriál obsahuje i mysteriozní linii, která je ale vedlejší a rozhodně neznamená, že by se tenhle kousek dal zařadit do stejné škatulky jako např. lynchoviny nebo zábavné fantasy série. Andělé jsou ojedinělí i v tom, že zaplať pánbů neměli ostatně logicky takový komerční ohlas, který by tvůrčí tým nutil ze sebe stůj co stůj ždímat další pokračování. Andělé nejsou pro každého, ale kdo má rád kvalitu a provokativnost, ten si tenhle příběh o příchodu andělů na náš svět, který neustále osciluje mezi jemnou ironií a tragikou postupného chátrání a umírání, opravdu vychutná. Celkový dojem: 95 %. (09.01.2013)

Strojové střídání slz, zloby a katarzí v divadelně sevřeném příběhu o homosexuálech, mormonských rodičích, šílených manželkách a politické situaci v USA 80. let. Exhibující herecké osazenstvo, deus ex machina na každém kroku a vrzání prken, jež svedlo Nicholse k tomu nejhoršímu a to, že se pokusil přetavit kouzlo okamžiku na filmové okénko. Seriál, který nefunguje ani jako celek, natož aby omračoval vybroušenými detaily. (14.11.2005)

Něco takového jsem už dlouho potřeboval vidět. V té záplavě praštěných sitcomů, superhrdinských seriálů nebo srágor o upírech či vrazích zoufale chybělo něco s intelektuálními ambicemi. Když pominu skvělé herecké výkony, postavy toho namluví hodně a všechno se to dá pozorně poslouchat, aniž by člověk ztrácel koncentraci. To je nebývalé. Andělé jsou především drama aidsem stižených homosexuálů a jejich přátel, lehce lynchovsky říznuté mysteriózním prolínáním reality s halucinačními stavy, jež klidně mohou být „opravdové“. Oni homosexuálové, neurotičtí, vesměs (až na výjimky) liberální a užvanění, mají zřejmě představovat jakousi esenci moderní, k levici směřující západní městské civilizace (a posledních pět minut z těch šesti hodin to dává najevo zcela nepokrytě — to je mimochodem jediných pět minut, které bych nejraději zabarvil na DVD fixem a tvářil se, že neexistují). Pikantní je to hlavně ve spojení s Louisem — ufňukaným, slabošským, sebemrskačským levičáckým homosexuálem, jenž se neustále v něčem babrá a o něčem žvaní, ale který se dá slušně dohromady po mystickém setkání s vírou předků, avšak zejména po pořádné nakládačce, té pomyslené „poslední facce, která mu chyběla do slušného vychování“. To jsme celí my.            Jinak nejlepší na tom všem asi byl Al Pacino, nejen že předvedl herecký koncert, ale i jeho postava byla kouzelná. Druhá polovina seriálu se mi zdála o něco slabší, za což může asi ten posun v mystických pasážích směrem ke komedii, ale i tak se jedná o vysoký nadprůměr. Nevím sice, jestli nás Bůh opustil v roce 1906, ale dokud budou v televizních seriálech postavy jako Belize, máme alespoň nějakou útěchu jistou. (26.09.2010)

Tématika by sa zdala pre tv sériu komerčnu sebevraždou (veď, ktorá tv spoločnosť nakrúti mini sériu o homosexuáloch, židoch, mormonoch v 80 - rokoch - o to viac si však vážim prístup HBO - po zručnej akčnej vojnovke When Trumpets Fade, pôsobivej skorodokumentovke Conspiracy a majstrovskom vojnovom miniseriály Band of Brothers prichádzajú s ďalším silným kúskom). Za najväčšie plusy považujem hercov (nemôžem nespomenúť ako prvého bravúrneho Al Pacina, hneď niekoľko osobitých výkonov Meryl Streep či anjelskú Emmu Thompson, výborný sú však aj menej známy herci v hlavných úlohách ako J.Kirk, B.Shenkman či paranoidná kreácia M.L.Parker - proste celkovo hereckým výkonom nemám čo vyčítať. Mínusy sú u mňa miestami prílišná divadelnosť (čo však čakať od sfilmovania div. hry), z ktorej niektoré monológy či dialógy trochu presahovali to, čo by u mňa bolo akceptovateľné pre film.Zvláštny pocit som mal aj z dávkovania sentimentu - niekedy som bol doslova ohromený pôsobivosťou niektorých scén, inokedy mi zase vadil mierne prehnaný sentiment (najmä u Louisa, ale ak to zoberiem z realistickej stránky, tak je to absolútne ok a nenásilné). To sa nedá povedať o fantasy nádychu, ten je niekedy (najmä 3.diel alebo angelsex) skutočne prehnaný, ale že by to bolo na škodu, tiež nemôžem povedať. Celkovo po zhliadnutí celej série konštatujem, že ide o mimoriadne silné dielko, ktoré však v žiadnom prípade neosloví bežného komerčného diváka, ale je priam stavané pre tých náročnejších - proste HBO opäť prekonali sami seba vo všetkých stránkach. (18.05.2005)