Howlův kráčející hrad

Asi jsem od toho čekal až moc, ale drtivou většinu z těch 2 hodin mě to prostě nebavilo a příběh vůbec nezaujal, přišlo mi to takový bez emocí a nepřesvědčivý, abych se do toho dokázal vžít a užít si to, navíc nechápu proč hlavní hrdina musí vypadat jak transvestita, že kdyby mu dali ženskej hlas, tak by ho klidně mohli vydávat za opačný pohlaví a nikdo by se nemohl divit, to tomu taky moc nepřidá. (31.01.2011)

To, čeho si na tomhle filmu cením, je jeho NEPŘEDVÍDATELNOST. Miyazaki úplně nabourává ten zažitý stereotyp při vyprávění pohádek, či fantasy příběhů – nemáte šanci odhadnout, co se stane v příštích minutách, jste pořád překvapováni, rozdíly mezi zápornými a kladnými postavami se tu stírají (ta, která je zezačátku stělesněním zla, se může stát dobrou kamarádkou) a to vše se děje, aniž by logika kulhala na obě nohy. Navíc Miyazaki je jako malé dítě, obdaření bujnou fantazií, které před sebou hrne jeden obskurní nápad za druhým. Snoubí se tu klasický pohádkový svět s industriálním věkem páry, klasický svět magie s šílenými válečnými mechanismy. Divákovy smysly jsou tak zahlceny, že výsledný dojem někdy balancuje na hranici přeplácanosti (což je moje jediná výtka). (16.02.2012)

TV/// Postavy 8/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Animace 10/10/// +krásný příběh, zahřeje u srdce, perfektní animace, hlavní postava i ty vedlejší, hudba, děj -je vůbec možný, že v tom filmu někdo nedokáže najít to jeho kouzlo?/// Zámek v oblacích mě nejen zaujal, to by bylo slabé slovo, on mě přímo strhl. Neuvěřitelně dokonalí film v atraktivním a nevídaném světě plném fantasie a věcí, které tu prostě možné jsou. Navíc hřejivá romantická linka, která se snaží být na první pohled zamaskovaná, ale vy stejně více, že tam je, víte co hlavní hrdinka cítí. Prostě nádhera./// Celkem 88%/// Podruhé viděno 1.3.2016 v rámci školní projekce. (12.05.2010)

Krásný magický příběh plný čarodějů, kouzelniků a všeho možného. Howlův hrad je hotová směsice všeho, co je na světě krásné. Hlavní hrdinka sice nedosahuje sympatii princezny Mono, i samotný Howl zaostává za Ashitakou, ale tam kde to oba dva nezvládají, je krásně doplní skvělé vedlejší postavy. Konec filmu je naprosto famózní a vůbec jsem se v něm neztratil. Japonci zase byli o krok dál. (20.05.2008)

Na vlnách bezbrehej imaginácie (a nezrovnateľných orchestrálok Joa Hisaišiho) sa plaví ďalší z nádherných príbehov, ktoré nám darovalo štúdio Ghibli a neuveriteľný Hajao Mijazaki. Áno, je to, ako povedal Matty, tak trochu ohliadnutie sa za dosavadnou tvorbou velikána, ale to nevadí, práve naopak. Vďaka tomu môžeme vidieť mnoho originálnych prvkov, s ktorými sme sa uňho už stretli v úplne novom svetle - napríklad už len spojenie čarodejníkov (napr. Cesta do fantázie) a vojny (Naušika). Dlhšia stopáž je výzva, ale dáva priestor na mnohotematickosť, prehršel motívov a uhlov pohľadu, na ktoré sme u Mijazakiho zvyknutí, nech už je to vojna, s ktorou sa spája nielen otvorený boj, ale aj propaganda či vnútorné mocenské vplyvy, alebo rozprávkové prekliatie v niekoľkých podobách. A za tým všetkým, obaleným nečiernobielymi postavami a vyznením, sa skrýva príbeh o láske (klasika) a... starobe. A to najlepší, aký som kedy videl. Už po x-tý krát skladám poklonu. Miestami to bolo síce (čo sa absolútneho hodnotenia týka) trochu o fúz, ale tá jednoduchosť, s akou nás Hajao vťahuje do svojich dokonale budovaných fikčných svetov úplne bez akéhokoľvek vysvetľovania a úvodu do deja je úžasné, a záver je pre mňa ako filmového diváka jednoducho slasť. 90% (17.04.2014)