Ghost in the Shell 2: Innocence

Nejsem odpůrcem japonských kreslených manga orgií, ale proti Innocence bych výhrady měl. A je jich hned několik. Tou první je spousta filosofických říkanek a citátů, které normálnímu člověku stejně nic neřeknou a jenom zdržují už tak pomalý děj. Ten je navíc dost nepřehledný a občas jsem se v něm ztrácel...ikdyž tady by bylo asi lepší, vidět předchozí díl. Další nedostatek je a není...hudba. Ústřední melodie je bombastická a vyvolávala ve mně hned několik pocitů, ale je tu pouze a jen ona. Z rodiny japonské anime bych čekal pestřejší hudební doprovod. A pestrostí se dostávám k animaci. Tady je to bez připomínek a jen musím říct, že v některých pasážích se grafici překonávali. 40% (06.12.2009)

Vizuální stránka je na Oscara - o tom se nedá vůbec pochybovat. Dokonalé snoubení barev, stylu a dokonce i 3D. Scény vyráží dech a jsou velmi dobře zapamatovatelné. Extrémně si tu vyhráli s iluzí stínů a světla. Promyšlená technologie v příběhu navozuje tu správnou atmosféru kyberpunku. Rozhovory přetékají citáty a jsou plné narážek. Téma je nadčasové a nutí diváka zamyslet se nad tím, proč vlastně lidé chtějí stále polidšťovat roboty. Proč musí vypadat jako člověk? Co je k tomu vede? A právě ty citáty se to snaží vysvětlit. Příběhově je tento film slabší a nevyzařuje takovou posvátnou auru, jako měl první díl. Zde to ale vyvažují ty úžasně barevné scény. Když jsem film viděl, nemohl jsem uvěřit, že je z roku 2004. Proč už se takové nádherné animáky dnes nedělají a kreslí se pouze jednoduché (asi to dá moc práce a nevyplatí se to)? (10.10.2013)

Audiovizuální žrádlo při jehož sledování mám pocit, že i přes ten nános citací a dialogů o smyslu života vaří druhý Ghost in the Shell tak trochu z vody. Ještě že základní koření v podání trojice Batou - Togusa - Motoko zůstalo. Pokračování ála Matrix Reloaded se přesto tentokrát bohužel nekoná. Obrazově je to ale nehorázný hukot. (08.12.2009)

Podle mě daleko lepší než první díl, sice příběh je opět mírně zmatenej a dialogy jsou na muj vkus moc hádankovitý, zdlouhavý, no prostě divný, ale rozhodně sem se orientoval líp než v jedničce. Příběhově to dokonce hodně připomíná Já, robot, ale to, co je na tomhle filmu nejlepší je vizuální stránka, ta je fakt božská, skoro bych řek, že nic lepšího sem sand neviděl, sice postavy jsou typický mango, jak pohybově, tak vzhledově, na tom nic zajímavýho neni, ale to, co tam ty japončíci předváděli s prostředím, to bylo prostě něco neskutečnýho, dokonalá hra světel, odrazů a jiný neskutečný vizuální kreace. Stejnětak je výtečná hudba, která se nijak nevtírala, ale opět mě dostávala ta ústřední melodie, která už bylo v prvním dílu. Sečteno podtrženo, příběhově to je jen nadprůměr, ale vizuálně je to tak dokonalý, že i když se v tom filmu zas tak moc neorientujete, tak je o zábavu, či fascinaci postaráno a akce taky rozhodně neni k zahození, i když jí tam moc neni. (21.10.2007)

Vizuálně ještě dokonalejší, dějově ještě propletenější, hudebně stále na té správně vlně. Atmosféra je naprosto zdrcujícím způsobem pohlcující, od prvního dílu ještě trochu potemněla, je to Gibsonovsko-Dickovský svět jako když ho vyšije. Bohužel Motoko nemá svoje původní tělo a to nové působí dost znepokojivě... to je ale jenom drobná, droboučká piha na kráse. GITS2 je skutečné veledílo. Poslední záběr je opět zdrcující a hudba překrásně atmosférická po celý film. 100%, once and for all. (23.04.2006)