Žiletky

Zdejší nízké hodnocení moc nechápu - hodnotící mají během koukání na tento skvost asi klapky na očích. Film ucelený, sebevědomý, pln symbolů a metafor, částí faktických a výpravných, které střídají pasáže surrealistické až snové. Snímek, který toho říká velmi mnoho - o lásce, společnosti, mezilidských vztazích. Hudba Psích vojáků je něco, co mě začalo v poslední době hodně bavit. Stejně tak Filip Topol hraje (na víceméně neherce) skvěle, ale i tak Iva Janžurová nebo Markéta Hrubešová. Potěší menší cameo Tomáše Hanáka. Někde v komentářích jsem tu četl, že se jedná o jeden z mála českých čistě autorských filmů a musím jedině souhlasit. První třetina, která je v podstatě založena pouze na symbolice, je v naší kotlině takový menší úkaz - tedy z pohledu porevoluční tvorby. Následující faktická druhá třetina je skvěle dramaturgicky zvládnutá a ukáže divákovi zase odlišný úhel pohledu na příběh. Vše korunuje závěrečná část, kdy posledních cca 15-20 minut, tedy úplný závěr, má světovou kvalitu a dovolím si tvrdit (subjektivně), že jsem neviděl lepší konec filmu v novodobé české kinematografii. Škoda, že Zdeněk Tyc víc netočí, přece jen těch filmů moc nemá a už vůbec ne těch, které jsou známy širší veřejnosti, např. právě jako Žiletky. Já vidím tento snímek kvalitou minimálně na úrovni evropských filmů a zážitek z kina/projekce by byl určitě ještě silnější. Pro mě obrovské překvapení. (11.01.2015)

Tema stav neci duse. Neni tu pribeh, jen situace.Kdo je on?Vztah nefunguje. Kazda scena je moralni marasmus- beznadej.Zasveti, raj,ocistec.Sklenena budova vyzaruje chlad. Film je unikatni tim, ze nesdeluje myslenku, ale z platna na nas prskne dojem .Stoupani na komin je takova symbolika snaha z temna do nebes. (22.05.2022)

Masakr. Dlouho jsem se na tenhle film chystal. A až nemoc mě k tomu "dokopala". Filipa Topola mám rád, v jistém období svého života jsem jeho a Psí Vojáky poslouchal dosti. Bylo to složité období. Ta hudba se mi zaryla pod kůži. I texty. A na pana Topola bych se vydržel dívat ve dne v noci. Ale film je šílenej. Dostkrát jsem měl co dělat abych neusnul. Až..konec to najednou všechno převrátí..což je nakonec fajn :-) ale celkový dojem z filmu to napravit nedokáže. (17.11.2014)

Jak píše má milá JaneElliot, s níž jsme byly zrovna před týdnem na frontmana Psích vojáků zavzpomínat v Lucerna music báru: "...sázkou na Filipa Topola sice film nezískal na uměleckých kvalitách, ale dostal tak vstupenku do mlhy undergroundu...." I jako pouhá kulisa k nádhernému soundtracku s ústředním skladbou ostrou a bolestnou tak, že vám otevře staré rány, Žiletky stojí za to. (21.06.2018)

Dost neuchopitelný, ale fascinující film, který ve mě zanechal spousty protichůdných pocitů. Děj se pomalu rozjíždí, jednotlivé pasáže poskakují sem a tam, bez nějaké ucelené dějové linky... Ale zároveň film předhazuje divákovi zajímavé obrazy z šedivého světa v komunistické éře. A snahu jednoho chlapíka tomu čelit. Zlomeného chlapíka, co se utápí v chlastu a ve známostech na jednu noc. Proč? Aby alespoň na chvilku zaplnil tu mučivou prázdnotu a snad i jednou pocítil něco jako lásku. A konec? To je sakra působivé podobenství, neuchopitelné, snad i nepochopitelné, ale niterně drásající a zničující. (20.05.2010)