Zázračný hlavolam

Po letech viděno znovu a hodnocení opraveno o jednu hvězdu nahoru. Má to nakonec spoustu působivých míst a spoustu hodně dobrých hereckých výkonů (zvláště představitelé místní dospělácké moci jsou skvělí), byť jako celek ten film klopýtá. Ale je tu ta nálada léta dávno v propasti času zmizelého, pak všechny ty dvorky, ploty, kůlny, zahrady, sklepy, prostě příměstská "divočina", která je protkána stezkami a zkratkami, které jsou známy jen zasvěceným - takový ztracený klukovský ráj (no, trochu i holčičí). Škoda, že scénář nedostal do ruky Miloš Macourek, ten by z tohoto námětu udělal onačejší dílo. (17.12.2014)

"Ty jsi príma, já ti nedám do huby, já ti dám kremroli!" Šarvanec Vomáčka nájde v kovovom odpade drôtený hlavolam, ktorý po každom vyriešení plní aj tie najpodivnejšie želania. A pretože sú jeho priania celkom výstredné a dochádza pri nich k narušovaniu prírodných zákonov, dodávateľsko-odberateľských vzťahov a logiky, nezostanú nepovšimnuté a o jeho tajomstvo začnú prejavovať záujem aj ostatní, či už rovesníci alebo dospeláci v zastúpení predstaviteľov samosprávy, vedenia školy, hasičov aj Verejnej bezpečnosti. Veľmi dobrý detský film, plný fantázie, evokoval mi Pána Tau alebo Kryštáľ z Istanbulu, prvý a asi poslednýkrát som vo filme zažil pouličnú papučovú bitku a počas obzvlášť magických momentov prejde čiernobiely vizuál do modrého odtieňa. Slušné herecké výkony aj dialógy nezletilcov, v dospelých roliach potešili učiteľ fyziky Sobota, esenbák Landovský, cukrársky pár Růžičková+Kostelka a na krátky moment na pódiu The Primitives Group, ktorí sa s ohľadom na filmový žáner zdržali tradičného repertoáru aj pódiovej šou. Štyri metráky čerešní. (27.01.2024)

"Rád jsem třeba navštěvoval chemický kroužek. Avšak jednou tam v mojí přítomnosti došlo k výbuchu, který byl později prohlášen za explozi, takže tam již nechodím."                                                                                                        Dětský film, velice vzácná kategorie, která dnes už vymizela. Dnes se točí rodinné filmy (jako by stejné kalhoty mohl nosit vnouček i dědeček) u kterým se většinou nebaví nikdo. Ale v minulosti se na dětského diváka dbalo, dostával svoje. Tento půvabný kousek byl natočený dávno před Dívkou na koštěti, předběhl i Pány kluky či seriál Bylo nás pět. I když některé vtípky evokují piškuntálie z Pana Posledy, jde o humor hravý, jak se na menším městě nebo větší vesnici bavily všechny děti. A kdo by si nepřřál nějaký ten kouzelný zvoneček či prsten, džina v lahvi, či přáníplnící klobouk? Rozdí mezi splněním klukovských snů (já chci koně, já velblouda) je patrný, když dostanou do ruky kouzelný kroužek dospěláci (ať jsem poručík!). Příjemný snímek zasazený do malebného Nového Města nad Metují. Škoda, že se šetřilo kvalitním materiálem, minimálně ty malebné kulisy by zasloužily širokoúhlý formát. Filmový debut pro Luďka Sobotu.                                                                      "Já nepiju. Já hasím!" (12.02.2015)

Překvapivě vtipné a zábavné. Samozřejmě že pro mě už je teď zajímavější ta dospělácká rovina s výbornými Vomáčkou, Landovským a Kostelkou, ale pro děti musel být tehdy nářez i ten hlavní příběh, kdo by tuhle věcičku nechtěl mít doma. Potěšilo i pěkné komorní prostředí Nového Města nad Metují, prostě pohodová rodinná komedie. Zub času zapracoval, ale stále dobře koukatelné. (18.01.2018)

Krásně nečekaný návrat do dětství. Pamatoval jsem si dvě scény, ale neznal název filmu a už vůbec netušil, že je to první film mého oblíbence pana Soboty. Němohra pana Landovského /43/ při předvádění velblouda a dalšího je prostě úžasná. Nu, je to svěží, bez hluchot a určitě zajímavé pro všechny generace. (05.06.2020)