Malý pitaval z velkého města

Po nadkritickém množství krimi seriálů plných explozí, barevných filtrů, abnormálně rafinovaných vyšinutých sériových vrahů, atraktivních detektivů a detektivek, kteří jako by si jen odskočili z modelingových agentur, a vyšetřovacích metod připomínajících práci vědecké laboratoře, která už má Nobelovku v kapse, je Pitaval svým civilním pojetím překvapivě příjemným překvapením. Typově bezchybně složený tým, reálně působící případy, věrohodné vykreslení policejní práce (i když třeba není), slušně napsané dialogy, spousta přesných dobových detailů, dnes už navíc příjemně retro a na rozdíl od majora Zemana téměř apolitický. K tomu navíc několik vynikajících hereckých výkonů, mezi nimiž vyniká mezi zločinci například Hrušínského starý kasař, Lipského aranžér, frajer Bartoška nebo Preissův dealer a mezi policisty pak hlavně zkušený veterán Pekař ve vynikajícím podání Vlastimila Haška, který v sobě má něco až gabinovského. Pohodovka, ke které se přes všechny občasné nedostatky a slabší pasáže, určitě ještě někdy vrátím. (22.09.2011)

Jaroslav Dietl je rozporuplná osobnost české televizní tvorby. Jedněmi je bez ironie nazýván "Dumasem českého seriálu", druhými je mu naopak přisuzována mefistofelská role stranického slouhy, který prostřednictvím svých televizních hrdinů intoxikoval národ zhoubnou, rafinovaně zpracovanou ideologií. Podstatné je to, o čem nelze příliš polemizovat – Dietl uměl napsat poutavý příběh s dobrými zápletkami, živé dialogy a postavy, které často šustily papírem míň než skuteční "hrdinové práce", zároveň ale jeho seriály nejsou dramata řešící složité existenciální otázky. Jsou řemeslně dokonale zvládnuté, posvěcené schopností fascinovat, přestože zdaleka ne všechno odpovídá realitě. Pitaval tedy nejsou jen detektivní příběhy, ale i jeden z vhodných způsobů, jak zpopularizovat tehdy neoblíbené příslušníky socialistické bezpečnosti. Seriálu nelze upřít jisté výsady, třeba, že dal šanci některým hercům, kteří byli spíše upozaďováni – např. Vlastimil Hašek opustil plejádu figurek a zahrál si bezmezně trpělivého, přemýšlivého kriminalistu v taťkovské pletené vestě, který řeší případy raději u psacího stolu, než v terénu. Drsného a vtipkujícího Libora Krejcárka si vystřihl do škatulky bavičů pomalu mířící Jiří Krampol, někdejší moderátor Kufrů a obdobných taškařic Pavel Zedníček zase ztělesnil trochu hejskovského podporučíka Hamříka... Narozdíl od jiných seriálů se osudy kriminalistů nerozvíjejí, ani neproplétají, každé je věnována jen jedna epizoda. Ale nebyl by to Dietl, aby nepolidštil práci vyšetřovatelů Veřejné bezpečnosti jejich soukromými problémy. (06.07.2015)

No vida, tehdy headhunterům stačily papuče, psací stroj consul se dvěma kopírákama, fixem nakreslená cedule - NERUŠIT VÝSLECH a dvacet deka vlašáku v povoskovaným papíru. A desperáti neměli šanci... Vůbec k tomu nebyla potřeba nabušená laborka, nadupaný pécéčka napojený do Langley a vnadný kočky a metrouši co všechno znaj a všude byli. Z téhle socialistické kriminální série na někoho možná dýchne retro závan, na mne to však působí už mírně vyčpěle. Neříkám že tehdy v osmdesátejch jsem na to nečučel, ono ani nic moc jinýho od tohohle kromě Honzíka Zemanů v bedně nešlo... ale proč to dnes reprízovat? Opravdu je ještě někdo z diváků rozhicovanej, kdyš si hoši v šusťákovkách jedou pro vraha houkajícím žigulíkem? :-))) Jediné co možná zaujme jsou některé ty herecké výkony, kromě mladého Peška ovšem... ten byl na pěst. Dva rohlíky k tomu vlašáku. Víc nedám. * * (25.06.2014)

Poctivě odpracovaný seriál, jehož vypovídající hodnota je i po letech nadprůměrná. Kromě jiného poskytuje i určitý (byť pochopitelně ideologicky zkreslený) obrázek o tehdejší úrovni kriminality - když vezmete v potaz, jakými případy se muži zákona zabývají. A srovnání se žhavou, byť neporovnatelně svobodomyslnější současností mi v tomhle ohledu pražádnou radost nepřináší (a nevykládejte mi cosi o nutné dani za svobodu a demokracii, na takové řeči nejsem zvědavá, neboť řeči se mluví a voda teče). (03.01.2023)

Před pár lety jsem viděl první 3 epizody v televizi a seriálu jsem dal 1 hvězdičku. Po letech jsem na youtube natrefil na nějaký novější epizody a hodnocení jsem zvýšil na 3 hvězdy. Teď mam chřipku, tak jsem se poctivě podíval na všechny díly a napíšu pár slov ke každýmu dílu zvlášť... 1. série (1982): 1. díl Aranžér Vyšetřujou se vykrádačky obchodů, do kterejch se někdo dostává přes výlohy. Většinu času akorát sledujete Krampola, jak si píchá vlaječky do mapy a nebo nekonečný čekání na to, jestli zazvoní telefon. Pro mě jeden z neslabších dílů. 20% ~ 2. díl Milenec Zedníček vyšetřuje ukradenou vejplatu a náhodou při tom odhalí nějaký podvody s bytama. Taky takovej díl, kterej mě moc nezaujal. 30% ~ 3. díl Benjamínci Tenhle díl si nějak moc nepamatuju, ale vim, že tady hodně prostoru dostal Michal Pešek, kterýho fakt nemam vůbec rád. Po tomhle dílu jsem to vzdal, když to běželo v televizi a na další díly jsem se už nedíval. 20% ~ 4. díl Včelař První 3 díly stály celkem za hovno, tenhle díl se mi líbil. Konečně se trochu víc ke slovu dostane Vlastimil Hašek, kterej mi hodně připomínal detektiva Columba a pro mě byla jeho postava v celym seriálu nejzajímavější a nejsympatičtější. 80% ~ 5. díl Cyklista Krampol hledá bílou škodovku s rozbitym zadnim světlem. Docela mě pobavilo, když se ptali v prodejnách, jestli je někdo nechtěl podplatit, když sháněl to světlo. A prej: "To zkoušeli všichni :-)" Jinak tady je ta slavná honička, kdy Krampol na Jawě honí užovku. V podstatě je to asi "nejakčnější" scéna z celýho seriálu. Tenhle díl je sice takovej naivní, ale pobavil mě. 60% ~ 6. díl Jupiter Tady je snad poprvé trochu zajímavější záporák - Bartoška jako zloděj starožitností. Sice se to trochu táhne, ale závěrečnej výslech se vydařil 70% (30.12.2006)