Dvere v podlahe

Dveře v podlaze jsou zručně zpracovanou filmovou adaptací částí knižní předlohy Johna Irvinga. Lidské duše a mezilidské vztahy jsou zde podrobovány extrémy vnitřního rozpoložení. Pokud je jedinec úspěšným v jedné z mnoha rozmanitých oblastí umělecko-kulturního světa, je jistá míra dekadence nutností a požadavkem. Uvolněnější přístup k životu bez předsudků přináší zcela jiné zkušenosti a náhledy. I nepatrné změny vnitřních světů kladou otázky a nutkavě pokouší novou cestou alternativního zkoumání. Hledají se vlastní limity a možnosti, bolest a utrpení se tlumí vášní a uspokojením a osamělost bezradné duše se snaží nakreslit třesoucí se rukou vlastní rozpoložení a strach. Freudovský Erós a Thanatos jsou nejzákladnějšími lidskými pudy, mezi nimi osciluje chuť života. Trauma se upíjí, nebo vypocuje v úsilí sebevyjádření, či se před ním utíká ve strachu a beznaději. Průvodcem chaotickou změtí citů a bolestí je Eddie O'Hare (zajímavý Jon Foster), mladík na prahu vysněné cesty spisovatele. Od prvního kroku se snaží zorientovat v bouři emočních vln tužeb a strachů. Nezkušenost je fascinována ušlechtilým krasosmutněním a skrze chtíč dobrovolně na sebe bere roli odrazového můstku konečného odhodlání. Uhrančivá zkušenost na počátku dospělosti je jedinečným impulsem k rozjezdu vlastní tvůrčí činnosti. Hlavní mužskou postavou je Ted Cole (dobrý Jeff Bridges), úspěšný spisovatel a ilustrátor dětských knih. Bolest, strach a odcizení ho společně přes sklenky lahodně opojného vína a sexuální prožitky unáší zpět do života a vášně. Bolest je pomníkem, ale není věznitelem. Hlavní ženskou postavou je Marion Cole (velmi zajímavá Kim Basinger), Tedova manželka v dobrovolném vyhnanství osamělosti. Trauma se stalo nesnesitelným pocitem životního selhání a každý okamžik připomíná nezhojené rány a strach. Bolest je vězením a na spletení vysvobozujícího provazu je zapotřebí někdo zvenčí. Čtvrtým bodem zašmodrchané pavoučí sítě života je Ruth Cole (zajímavá Elle Fanning), vitální malá dcerka a plod poslední záchrany manželství jejich rodičů. Otázky a nechtěné vzpomínky rozdělují. A propojenost se postupně vytrácí. Výraznější postavou je také Evelyn Vaughn (velmi zajímavá Mimi Rogers), žárlivostí a pocitem zostuzení do nepříčetnosti rozžhavená temperamentní vdova. Pocit ponížení je rozvratný všem fyzickým formám. Z dalších rolí: mladá a zmatená chůva u Coleů Alice (Bijou Phillips), překvapená majitelka rámařského obchodu (zajímavá Donna Murphy), či nepříčetnou vdovou vyhozený zahradník Eduardo Gomez (Louis Arcella). Dveře v podlaze jsou v určitém úhlu pohledu cynickou životní hříčkou, z jiného úhlu jde o zručně zpracované drama života uprostřed dvou nejzákladnějších lidských pudů. Zajímavé, poutavé, pro mnohé i uhrančivě zásadní. (29.07.2017)

Jedna z těch lepších filmových adaptací knih Johna Irvinga. Debutující Tod Williams natočil citlivý a smutný film bez velkých srdcervoucích scén a možná právě proto jsou Dveře v podlaze tolik působivým filmem, který by neměl ujít pozornosti žádnému fanouškovi Americké krásy. Kim Basinger je jako smutná a chladná Marion natolik uhrančivá a sexy, že její přítomnost dráždí skoro víc jak v knize. Jeff Bridges je jako Ted Cole správně bohémský a charismatický a skvěle zvládnul i vnitřní smutek hrdiny, který se snaží skrývat za usměvavou a bezstarostnou tváří. Po skončení filmu ve mně zůstaly velmi zvláštní pocity, díky kterým budu nad Dveřmi v podlaze ještě nějaký ten čas přemýšlet (a rád). (20.03.2008)

Pro mě se jedná o jeden z nejosobnějších, ale také nejzvláštnějších filmů vůbec. Je to směsice komična, filozofie a lidských osudů, kdy je hlavní postavou spisovatel, což se mně vždy líbí. Během filmu jsem měl v půlce krátkou pauzu, ve které jsem sám stihnul napsat čtyřstránkový příběh, jež byl částečně inspirován mým snem a částečně Havranem od Poa, ale i tímto filmem - myslím, že Ted by se mi z plana hrdla vysmál a mé řádky rozcupoval. Já jsem však rád za to málo, no a tento film je tak trochu návrat ke kořenům, protože jsem viděl část už někdy v roce 2006 tuším. Většina z nás své dveře v podleze otevře - není vyhnutí, není to o volbě. (16.12.2021)

Zpočátku jsem cítil velké zklamání od tohoto filmu jenž byl (nechápu proč) připodobněn Americké Kráse. Ovšem v polovině se můj pohled na toto drama jaksi změnil. Ano Dveře v podlaze nenaplnily mé očekávání a byly o něčem jiném než jsem si myslel že budou (knihu jsem nečetl), ale přesto na mě nakonec zapůsobily a myslím že mám před spaním ještě nad čim přemýšlet. Na pět sice to sice nebylo, ale čtyři si díky atmosféře s hercům řekl bych zaslouží. (23.12.2005)

Už je mi jasná jakási nedotaženost příběhu, otázky, které pro mne zůstaly nezodpovězeny, nečetla jsem totiž knihu a film zobrazuje jen její část. Přesto se na to dobře koukalo, on Irving má tak zajímavé příběhy, že je dost obtížné podle nich natočit nezajímavý film, navíc s tak slušnými herci. Moc se mi líbila postava Teda, který se životní tragédii postavil čelem a Eddieho, protože byl chápající, milující, rovný a praktický. Z pohledu ženy už mnohem méně chápu Marion, protože to malé děvčátko těžko pochopí její složité duševní pochody. V každém případě se moc těším na knihu. (23.08.2006)