Smrt na černo

Film je velmi nudný. Na jeho začátku by měl být uveden varovný titulek "V tomto filmu se opravdu nic nestane". Herci v podstatě nemají co hrát, dialogy jsou nudné a často nemají smysl. Některé celé scény jsou neuvěřitelně hluché a prázdné. Milenecká dvojice Budínová - Kanyza opravdu nepůsobí věrohodně a gangsterské scény vzbuzují spíše smích. Celkově mě na celém filmu zaujala pouze postava italského kouzelníka v podání pana Kopřivy. Jednu hvězdu dávám za blok televizních reklam, které mě probudily a byly mi příjemným zpestřením tohoto nudného filmového večera. (18.02.2011)

10% - A tohle bylo jako co??? Kdyby byl tento film natočen v padesátých letech, dalo by se to svést na naivitu tehdejší doby, kdy většina lidí věřila na světlé zítřky a myslela si, že je buduje. Ale o dvacet let později? To už je spíš na nějakou diagnózu. Kromě všudypřítomné naivity byl film ještě velmi nudný a nezáživný, nevím, jak si tvůrci mohli myslet, že někoho může bavit sledovat pátrání po původu ukradených látek z poválečného černého trhu. Tím spíš, že ta smrt avízovaná v názvu filmu přišla až téměř úplně na konci a ještě byla taková divná. A nevytrhl to ani pokus o „oživení“ v duchu šantánu. Spíš nebylo jasné, jestli tvůrci chtěli natočit vážný film anebo komedii. Scenárista Drahoslav Makovička si aspoň vyzkoušel koncept, který o pár let později o trochu úspěšněji použil ve filmu „Anděl s ďáblem v těle“. (21.12.2015)

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)

Ze začátku to vypadalo na hroznou nudu. Nebyla to právě vybroušená detektivka, podivné bylo, že vyšetřovatel černých obchodů seděl ve skladu, kde byly textilie z černého trhu uskladněny, a tam se také vyšetřování konalo. Dosti hloupé bylo neustálé usínání Jarky Obermaierové. Postupně však děj nabýval na srozumitelnosti a nepostrádal jistou dávku napětí. Suma sumárum - průměrná detektivka. (08.05.2020)

Tenhle příběh se odehrával v létě 1947? Tak to jsem nepoznala, ani kdybych se zbláznila. Vždyť tady není ani ta doba poznat. Psychologické prokreslení postav je strašně jednoduché a poloché. Takže ani tím tahle kriminálka pořádně nezaujme. Dobrých herců je zde opravdu dost. Jen je v tom nechali zbytečně plácat. Nápad s pašováním a kradením látek mi už dnes příjde dost absurdní, ale v té době, kam je příběh zasazen, tak tam sedí. Škoda, že je to tak nezáživný a uspávající kousek. (27.10.2016)