Natsu e no Tobira: Kimi no Iru Mirai e
The Door Into Summer
Réžia:
Takahiro MikiScenár:
Tomoe KannoHudba:
Júki HajašiHrajú:
Kento Jamazaki, Naohito Fudžiki, Kaja Kijohara, Hidekazu Mašima, Nacuna, Rin Takanaši, Taizó Harada, Tomorowo Taguči, Kenta Hamano, Šóhei AbeObsahy(1)
Soichiro Takakura (Kento Jamazaki) je nadějný vědec, který pracuje na důležitém výzkumu ve společnosti svého zesnulého adoptivního otce Matsushity. Když se však jeho práce blíží k dokončení, v tu chvíli je zrazen a okraden, a poslán do budoucnosti. (HanzoBureshi)
Videá (8)
Recenzie (12)
Romanticky laděná sci-fi o záchraně milované osoby, která pracuje s prvkem času identicky jako Nolanův Interstellar. Pokud máte chuť na skromnější asijsou variaci tohoto majstrštyku, pak je The Door Into Summer tou pravou volbou pro Vás. Poněvadž nejsem zastáncem této práce s časem ani u Interstellaru, tak dávám tři hvězdy. 🙂 (18.07.2024) ()
Asi bych měla hned na začátku zmínit, že knihu jsem poprvé četla dva dny před kouknutím na adaptaci. Protože už podle traileru bylo jasné, že to bude hodně jiné, takže na tom vlastně vůbec nezáleží. A musím říct to hlavní: Dveře do léta je skvělý příklad toho, jak v současnosti pracovat s adaptacema starších děl tak, aby byl spokojený každý. Film se totiž drží základních věcí, ale je tady ten problém, který vzniká právě kvůli jinému formátu. Musíte změnit vyprávěcí pustup a rozjet smyčku podstatně dřív. A postupně do ní přidávat informace a doplňovat je. Takže i kdyby jste knihu nečetli, ale není zároveň to váš první film o cestování v čase, tak jediný překvapený člověk v místnosti v moment "osvícení" bude Riko. A už dopředu vám všechno dojde. Ale stěžovat si na to je jako stěžovat si, že umřela ta, co šla sama do lesa, přestože jí všichni říkali, ať tam nechodí. Prostě to patří k žánru. A jde jenom o to, jak moc fajnově bude celý ten zbytek vypadat. Takže jo, ve výsledku je to vlastně taková klasika ohledně cestování v čase. A pokud to má někdo rád, není důvod si to pořádně neužít. Film má skvělou atmosféru, je to dobře natočené, všechno hezky odsýpá a vážně tam není čas na moment, kdy by to začalo nudit. Navíc Kento Jamazaki je prostě sympaťák. Tak snad konečně padne i Kingdom. Slibuju si to už nezdravě dlouho... ()
Za mě zklamání, které je pravděpodobně silně subjektivní. Ale protože R.A.Heinlein je jeden z mých nejoblíbenějších autorů a četl jsem od něj v podstatě naprosto všechno a Dveře do léta jsou jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec, tak je to asi pochopitelné. Zasazení do asijských reálií mi nevadilo, ale prostě hlavní hrdina je dost mladší, než bych si představoval. Vypadá jako student, ne jako úspěšný inženýr, ale spíš roztržitý nepraktický geek. Robot Pete byl zbytečně navíc, celé hrátky s časem jsou zkráceny a zjednodušení zápletky je podle mě prostě moc velké. Bere si to jen hrubý základ, který celkem příjemně a romanticky, to zase neříkám že ne, podává i lidem předlohou nepolíbeným. Sice se asi musí ocenit, že vůbec adaptace téhle skvělé knížky vznikla, ale já bych to chtěl příště jinak a lépe. Prosím prosím. ()
Kouzelně neobyčejný zážitek! Když se jedná ve většině případů o sci-fi, tak k tomu bývá vždy nějaké velké CGI dobrodružství, jenomže tady se jedná převážně o drama, a musím říct, že je to SENZACE! Počítačové efekty tu trvají celkem dohromady ani ne 20 vteřin, a jedná se o čistou vizuální práci, a jsem z toho ještě více unesený, než z přeplácaných triků. Takže ten kouzelně praktický vizuál tu je na jedničku. Příběh je velice dobře vyprávěn. Sice hlavní téma filmu není žádným originálem, a divák později tuší, co se asi bude dít, no spíše co se musí stát, ale ta pečlivá práce tomu dává i tak neskutečné rozměry, a já jako divák jsem byl uchvácen. Kento Jamazaki se sem parádně hodí, a možná se tak jedná o jeho nejpřirozenější roli. To samé platí o zbytku týmu. Zazní tu i celkem dobrý soundtrack, který to sci-fi nebo drama více osvěžuje, viz. třeba skladba Kekkou no hi. Mé hodnocení: 8/10 ()
Musím říct, že na film jsem se dva roky těšil, navíc knižní předlohu jako klasiku znám. Začněme pozitivy Kento Jamazaki měl dohled nebo motivaci a podává skutečně herecky výkon (nikoliv jen svůj standard, nebo nezájem, který jsme viděli bohužel často), Naohito Fudžiki jako robot Pete nemá chybu. Celý příběh má moc hezkou atmosféru a feeling 90.tých let, od úvodních titulů a uvedení do příběhu mě to chytlo. S pokračujícím časem vidíme poměrně svojkou adapatci Henleinova originálu. Chápu, že z důvodu stopáže a úspornosti museli trochu zjednodušovat a udělat si věci po svém. Nicméně kouzlo originálu tak to úplně nemá, vztah mimochodem neměl být platonický, atd., ale budiž pořád nadprůměr a má to svoje kouzlo nejen díky té chlupaté šelmě. ()
Reklama