Čierna mačka

"Majstrovský kúsok konštrukcie postavený na ruinách majstrovského kúska deštrukcie." Stejně jako dům Poelzige by se dal popsat i celý film. Jelikož mám doma černého kocoura, byl tento snímek pro mě takřka povinností. A nezklamal. Sice v dnešní době děj působí klasicky, ale z pohledu diváka 40tých let to tak podle mě nebylo. Nadprirodzené veci, možno. Nezmysly, možno ani nie. Přítomnost satanismu a nadpřirozena musela tenkrát vzbuzovat strach, jelikož ďábel byl, je a bude církví vždy připomínán (a např. německá okultní společnost Thule již byla 16let na světě) a lidé jsou peklem a zatracením strašeni dodnes. Samotná The Satanic Bible vyšla sice v roce 1969, ale filozofičtější moderní Satanismus je víceméně o něčem jiném. Nehledě na čarodějnické procesy, které jsou dodnes známé a děsivé, natož v roce 1934. K tomu přičteme charismatického a až děsivého Borise Karloffa, kterého se lidé báli jakožto Frankenstein (ten vzbuzuje respekt i dnes), temnější atmosféru, dobrý hudební podkres (skladba začínající v čase 48:21 je toho příkladem) a vyjde nám velmi dobrý krimi horor, který se právem řadí mezi nejvýznamnější hororové filmy historie. (07.04.2013)

Méně známý horor či spíše psychothriller třicátých let představuje drama zrady a pomsty. V roli zločince opětovně dokazuje své herecké kvality démonický Boris Karloff a v roli mstitele je prezentována neméně slavná hororová legenda Bela Lugosi. Ostatní herecké osobnosti vedle těchto dvou charismatických hvězd zanikají. Filmu prospívá černobílá verze, která navozuje napětí a depresivní atmosféru, a také sugestivní hudba a působivá výprava. Trochu zkratkovitě byl navozen satanský motiv a trochu zbytečná mi přišla role černé kočky. Určitá naivita je dána stářím snímku a nadměrná konverzace je zřejmě daň za to, že film je k radosti tvůrců zvukový. Přes tyto chybičky si podle mne tento neprávem opomíjený kousek hororové historie zaslouží pozornost. (22.02.2016)

S povídkou E. A. Poa nemá film, kromě černého kocoura, společného vůbec nic, což nakonec nevadí. Doktor Werdegast jede za starým přítelem (tedy přítel to moc není) architektem Poelzigem, s nímž má temné úmysly. Do dramatu dvou mužů se připlete dvojice amerických novomanželů. Bouře, autonehoda a dům postavený na bývalém hřbitově a věznici. Joan Alisonová je natolik půvabná, že okouzlí každého. Film je chtíčem doslova prosáklý. Je tedy logické, že se nabízí jako vhodná oběť pro Lucifera, i když pochybuji, že v té době byla ještě pannou, jak si žádá rituál. Ten připomene svojí výpravou staré německé expresionistické filmy. Nejtragičtější postavou je Peter Alison. Pokud se zrovna neválí po zemi, jelikož ho někdo sejmul, nepozná ani toho, kdo jim chce pomoci. Solidní atmosférický horor s šerosvitnou kamerou zaujme především žánrové fanoušky. Jedna z nejsmyslnějších scén je ta, kdy se novomanželé líbají a ruka Poelziga v popředí hladí nahou sošku ženy. (24.09.2021)

Tenhle horůrek s oběma takřka výhradními předtaviteli titulních hororových rolí 30. let přece jen nedosahuje kvalit jiných děl, v nichž Karloff nebo Lugosi vystupují. Přesto je to zajímavá ukázka toho, jak se dělal horor kdysi, a že k vylekání diváka není zapotřebí žádné 4metrové monstrum krvelačného vzezření. Dnešní divák už je ale přece jen otrlejší a hororům tohoto typu se spíše jen pousměje. (23.07.2002)

Strhující herecký koncert Bély Lugosiho a Borise Karloffa. A to je všechno, čím je tento klasický "horor" zajímavý. Vlastně ne úplně, ale k tomu se dostanu. Ti chlápci si to fakt vyloženě užívaj - sice nejsou žádní mistři svého hororu, ale to snad ani ve filmu takového typu nevadí. Oba po sobě metaj těma svýma luxusníma pohledama,které fakt vytrénovali k dokonalosti, Belův přízvuk je fantastickej a Karloff, který je místy opravdu ďábelský, lépe hraje, jak už tady někdo poznamenal. Dohromady jsou opravdu silná dvojice, která se na filmovém platně mohla výdat častěji. Příběh není ničím zajímavý, občas nedává příliš smysl (i když Dráculův strach z koček je fajn), ale jak je krátký, tak to snad ani nemůže začít nudit a celou dobu si to udržuje solidní tempo. Celou dobu tam hraje neuvěřitelně cool hudba (hodně klasika), atmosféra je vynikající, prostředí taky a černobílost tomu taky dost přidává. Přesto ale je to v žánru hororu jen průměr, i když jak říkám, našlápnuto to má slušně, ale pořád je to (dost možná) lepší než Browningův Dracula. 65%. (04.09.2014)