Čierna mačka

Pominu-li fakt, že s povídkou Edgara Allana Poea Černá kočka nemá film nic společnýho(až na kočku) tak mu v podstatě nemám co vytknout. Tohle mě neskutečně chytlo. Jakpak by taky ne. Souboj dvou hororových legend jakými bezesporu Karloff a Lugosi jsou mě neskutečně bavil. Pokud bych zde musel vyzdvihnout kdo se mi tu líbil víc je to jasně Boris Karloff v roli Poelziga. Ten byl vskutku ďábelskej. A i přestože šlo o zápornou postavu fandil jsem mu víc než Wardegastovi kterýho hrál Bela Lugosi. Hodně silný 4 hvězdy. (22.01.2024)

Úžasná hodina okouzlujícího souboje mezi Lugosim a Karloffem. Vinou scénáře je kupodivu démoničtější Karloff, jeho ironické úsměvy ve chvíli, kdy se David Manners pokouší dostat z jeho domu ven, aby postupně zjišťoval že nefunguje telefon ani auto, patří bezpochyby k vrcholům celého snímku. Jen škoda několika nedotažených linií - fóbie z koček, kterou trpěl dr. Werdegast, nebo "příběh" jeho dcery a Poelzigovy manželky Karen, nemluvě o slabším závěru. Ale momenty, kdy se Karloff a Lugosi střetávají, jsou špičkové. K tomu vystavené mrtvé ženy, post-válečné trauma a satanský kult, a máme tu bez přehánění jeden z nejlepších hororů třicátých let. Vynikající film, který by se s přehledem prosadil i dnes. (23.09.2013)

Opravdu bizarní film! Děj je tak neskutečně ujetý, že se člověk musí smát, stejně jako "dramatickému" deklamování Bely Lugosiho (Martin Landau ho v Edu Woodovi vystihl opravdu dokonale). Jenže zároveň to na člověka působí tak nějak nostalgicky a překvapivě jsem se slušně bavil. P.S. A proč se to jmenovalo Černá kočka jsem stejně nepochopil, stejně jako jakou že měla za dramaturgickou funkci Lugosiho averze vůči kočkám, neřkuli co to celé mělo společného s Poem... (12.05.2003)

S povídkou E. A. Poa nemá film, kromě černého kocoura, společného vůbec nic, což nakonec nevadí. Doktor Werdegast jede za starým přítelem (tedy přítel to moc není) architektem Poelzigem, s nímž má temné úmysly. Do dramatu dvou mužů se připlete dvojice amerických novomanželů. Bouře, autonehoda a dům postavený na bývalém hřbitově a věznici. Joan Alisonová je natolik půvabná, že okouzlí každého. Film je chtíčem doslova prosáklý. Je tedy logické, že se nabízí jako vhodná oběť pro Lucifera, i když pochybuji, že v té době byla ještě pannou, jak si žádá rituál. Ten připomene svojí výpravou staré německé expresionistické filmy. Nejtragičtější postavou je Peter Alison. Pokud se zrovna neválí po zemi, jelikož ho někdo sejmul, nepozná ani toho, kdo jim chce pomoci. Solidní atmosférický horor s šerosvitnou kamerou zaujme především žánrové fanoušky. Jedna z nejsmyslnějších scén je ta, kdy se novomanželé líbají a ruka Poelziga v popředí hladí nahou sošku ženy. (24.09.2021)

Méně známý horor či spíše psychothriller třicátých let představuje drama zrady a pomsty. V roli zločince opětovně dokazuje své herecké kvality démonický Boris Karloff a v roli mstitele je prezentována neméně slavná hororová legenda Bela Lugosi. Ostatní herecké osobnosti vedle těchto dvou charismatických hvězd zanikají. Filmu prospívá černobílá verze, která navozuje napětí a depresivní atmosféru, a také sugestivní hudba a působivá výprava. Trochu zkratkovitě byl navozen satanský motiv a trochu zbytečná mi přišla role černé kočky. Určitá naivita je dána stářím snímku a nadměrná konverzace je zřejmě daň za to, že film je k radosti tvůrců zvukový. Přes tyto chybičky si podle mne tento neprávem opomíjený kousek hororové historie zaslouží pozornost. (22.02.2016)