Superman sa vracia

Holt nezbývá než zase čekat. Batman od Burtona se taky líbil, ale byl nakonec tvrdě převálcován Nolanovým realismem. To že Brian Singer jen vypráví příběh podle již dávno nalajnované šablony je víc než škoda. Snad jediným kladem je Supermanův vylepšený oděv s plastickým znakem, ale i tak si ho dovedu představit ještě tmavší, jako to vyšmoulil s pestrobarevnými X-meny, když je komplet natáhl do černé. To je ale jen takový osobní vrtoch. Kladem filmu není ani Lex Luthor, kterého zahrál jinak zcela famózní Kevin Spacey. Hádám, že komický Lex v podání Gena Hackmana byl, je a bude nepřekonatelný. Suma sumárum, tento film působí snad jedině jako lákadlo na ony dva staré filmy Richarda Donnera a rozhodně ne, jako nějaký startér nového boomu na supermanské téma. (28.08.2011)

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)

Nejočekávanější film roku, zklamání desetiletí. Oproti nepřekonatelnému originálu, na který se Singer bohulibě snaží navazovat, zaostává tahle těžce předražená uondaná limonáda naprosto ve všem - chybí jak kvalitní scénář s vtipnými dialogy, tak (nápadité) akční scény, přelomové triky a bombastické finále. Taky mě dost zklamal posun v povahách jednotlivých postav a nevýrazné herecké výkony. Z roztomile energické a drzé Lois Lane udělal Singer nakrknutou otravnou krávu a ze šarmantního Lexe Luthora zase temného, studeného hajzla. Zůstaly jen parádní létající titulky a nejheroičtější hudba v celém vesmíru, která je ale degradovaná na smuteční chorál doprovázející tragický filmový funus jedné legendy. (29.07.2006)