Superman sa vracia

SUPERMAN se konečně vrátil... Singer ale svůj vysněný projekt nedokázal přivést až na samotný vrchol. V celém filmu je vidět jeho péče, spousta věcí a záběrů odkazuje na předchozí Donnerovy filmy což opravdu potěší, jenže k dokonalosti pořád něco chybí. Bůhví co to je, ale nějak to kazí dojem z celkové podívané. Snad už jsem možná po Spider-Manovy a X-Menech moc náročný, ale Superman prostě není tak zajímavá postava a část jeho slávy plyne z nostalgie (když na začátku zaburácelo Williamsovo Superman Theme zamáčkl jsem slzu ;) Každopádně SUPERMAN RETURNS je skvělý film, trikově vydařený, herecké výkony jsou taky vynikající (Brandon Routh je bezvadný Superman a ještě skvělejší Clark Kent, Kate Bosworth jako Lois vůbec nepůsobila tak rušivě jak jsem předpokládal a Kevin Spacey je dokonce ještě lepší Luthor než Hackman), ale není takový jaký mohl být. (28.07.2006)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

Velmi dlouho očekávaný film, kvůli kterému půlka filmového světa nenávidí Bryana Singera. Singer se poprvé zachoval tak jak bych neočekával a ani nechtěl. Mohl dokázat vytvořit svou trilogii, která by odrážela realitu a překonala všechny fantazie diváka. Místo toho sáhl po naivním filmu, který prostě musí být horší... Proč? Hlavní postava je jednoznačně daná a nemůže svými činy nikoho překvapit. Je tu pouze jeden záporák, který ať se bude snažit jakkoliv nedokáže působit jinak než ten druhý pán v tom velkém filmu. Dále je tu obrovský rozpočet, který nejen, že není vidět, ale ani není proměněn v hmatatelnou kvalitu (Kevin Spacey něco stál, ale nějakého dalšího pořádného herce mohl Singer sehnat...). Např. Kate Bowsorth není nic extra, stále nechápavě kouká a aspoň malý náznak snahy v angažování Jamese Marsdena skončil na délce jeho výstupu ve filmu. Singer si nedokázal položit jednoduchou otázku a to "Co chci vlastně natočit?". Každý čekal akční nářez (rozpočet podle toho vypadal). Možná tam vzadu bylo pár fanynek Titanicu co čekali druhý velkorozpočtový romantický film. Ani jedna skupina nemá pravdu, ale Superman se vrací je podle mě mnohem více romantický (a lehce psychologický) film, který akci používá jen na zkrášlení děje. V celém filmu jsou tři akční scény z čehož jedna je... taková snaha tvůrců ukázat kam došla technologie bullet time od prvního Matrixu. Zbytečné, poprvé hezké, ale později otravné. Druhá scéna s velkým letadlem mi ihned připomenula srážku nákladních automobilů z Matrixu Reloaded a třetí? Posledních asi 30 minut, kde Superman popírá naprosto všechny pravidla jeho comicsové světa a Singer totálně propadá v umění natočit snímek plný silných momentů. O délce snímku se není třeba vyjadřovat. Snaha o stylový svět je příjemná, ale něco takového tu už bylo a není to působivé jako v Matrixu, Dark city nebo jiných stylovkách. Kvalita efektů, na to kolik stály, mě překvapila a rozesmutnila naráz. Jednou se to stát muselo a Bryan Singer jednoduše dojel na svůj rozpočet, na své myšlenky a touhy. Chtěl moc a nedokázal si říct tohle vynecháme. Stejně jako Peter Jacksson dostal možnost splnit si sen a stejně jako on ho to zavalilo. PS: slaboučké 3*, i když stále nechápu, jak Superman zvedne ostrov z kryptonitu, ale budiž... dvě jsou příliš málo, i tak hodnocení dostatečně reflektuje zklamání. (10.03.2007)