Superman sa vracia

Zdlouhavé a překvapivě dost odměřené. Ikona je vyobrazena ve vší své neotesané velikosti a je divákům snad ještě vzdálenější, než jak tomu bylo u původních filmů. Žádné polidštění, žádné silné osobité momenty, jen sled hezkých obrázků, do toho jedna efektní akční scéna a naprosto nevyužití herci na všech frontách. Pamatujete si na kreslený seriál, ve kterém Superman s nadšením říkal "hop, hop a letím!"?. Tak je to naprosto to samé, akorát hrané a s 260ti miliónovým rozpočtem... (15.07.2006)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

SUPERMAN se konečně vrátil... Singer ale svůj vysněný projekt nedokázal přivést až na samotný vrchol. V celém filmu je vidět jeho péče, spousta věcí a záběrů odkazuje na předchozí Donnerovy filmy což opravdu potěší, jenže k dokonalosti pořád něco chybí. Bůhví co to je, ale nějak to kazí dojem z celkové podívané. Snad už jsem možná po Spider-Manovy a X-Menech moc náročný, ale Superman prostě není tak zajímavá postava a část jeho slávy plyne z nostalgie (když na začátku zaburácelo Williamsovo Superman Theme zamáčkl jsem slzu ;) Každopádně SUPERMAN RETURNS je skvělý film, trikově vydařený, herecké výkony jsou taky vynikající (Brandon Routh je bezvadný Superman a ještě skvělejší Clark Kent, Kate Bosworth jako Lois vůbec nepůsobila tak rušivě jak jsem předpokládal a Kevin Spacey je dokonce ještě lepší Luthor než Hackman), ale není takový jaký mohl být. (28.07.2006)

Velmi dlouho očekávaný film, kvůli kterému půlka filmového světa nenávidí Bryana Singera. Singer se poprvé zachoval tak jak bych neočekával a ani nechtěl. Mohl dokázat vytvořit svou trilogii, která by odrážela realitu a překonala všechny fantazie diváka. Místo toho sáhl po naivním filmu, který prostě musí být horší... Proč? Hlavní postava je jednoznačně daná a nemůže svými činy nikoho překvapit. Je tu pouze jeden záporák, který ať se bude snažit jakkoliv nedokáže působit jinak než ten druhý pán v tom velkém filmu. Dále je tu obrovský rozpočet, který nejen, že není vidět, ale ani není proměněn v hmatatelnou kvalitu (Kevin Spacey něco stál, ale nějakého dalšího pořádného herce mohl Singer sehnat...). Např. Kate Bowsorth není nic extra, stále nechápavě kouká a aspoň malý náznak snahy v angažování Jamese Marsdena skončil na délce jeho výstupu ve filmu. Singer si nedokázal položit jednoduchou otázku a to "Co chci vlastně natočit?". Každý čekal akční nářez (rozpočet podle toho vypadal). Možná tam vzadu bylo pár fanynek Titanicu co čekali druhý velkorozpočtový romantický film. Ani jedna skupina nemá pravdu, ale Superman se vrací je podle mě mnohem více romantický (a lehce psychologický) film, který akci používá jen na zkrášlení děje. V celém filmu jsou tři akční scény z čehož jedna je... taková snaha tvůrců ukázat kam došla technologie bullet time od prvního Matrixu. Zbytečné, poprvé hezké, ale později otravné. Druhá scéna s velkým letadlem mi ihned připomenula srážku nákladních automobilů z Matrixu Reloaded a třetí? Posledních asi 30 minut, kde Superman popírá naprosto všechny pravidla jeho comicsové světa a Singer totálně propadá v umění natočit snímek plný silných momentů. O délce snímku se není třeba vyjadřovat. Snaha o stylový svět je příjemná, ale něco takového tu už bylo a není to působivé jako v Matrixu, Dark city nebo jiných stylovkách. Kvalita efektů, na to kolik stály, mě překvapila a rozesmutnila naráz. Jednou se to stát muselo a Bryan Singer jednoduše dojel na svůj rozpočet, na své myšlenky a touhy. Chtěl moc a nedokázal si říct tohle vynecháme. Stejně jako Peter Jacksson dostal možnost splnit si sen a stejně jako on ho to zavalilo. PS: slaboučké 3*, i když stále nechápu, jak Superman zvedne ostrov z kryptonitu, ale budiž... dvě jsou příliš málo, i tak hodnocení dostatečně reflektuje zklamání. (10.03.2007)