Superman sa vracia

"My tu krademe oheň? V arktidě?" Supermanův návrat vypadal skvěle a tím pozitiva tak nějak končí. Další skoro vítězství Lexe Luthora nad Supermanem jsem totiž potřeboval asi jako jeho indickou (http://www.csfd.cz/film/265476-superman) či tureckou (http://www.csfd.cz/film/240364-supermen-donuyor) verzi. Nicméně jsem alespoň zjistil, že kryptonit zaražený do ledvin brání v letu jen po určitou chvíli a nekontrolovaný pád z vesmíru spíše poškodí infrastrukturu než zdraví superhrdiny. (08.10.2011)

Bryan Singer na to šel částečně jinak, čístečně stejně, Superman se vrací je určitě legenda, stoprocentně pocta a možná i civčení, které občas nevyšlo, ale na mě postupem času působí zaručeně. V kině, poprvé, jsem byl malinko zaskočen, možná jsem byl zvyklý na staromilské triky, jinou Lois a "inteligentnějšího" Lexe, ale všichni odvedli maximální výkon, i když jak už jsem psal, možná trošičku jiný. Fakt zamrzí, když vidíte dokumenty a na nich Bryana Singera, jak září nadšením a snaží se a ono mu to nevyšlo :-( Tedy v tržbách, samozřejmě, pro nás, kteří film milujeme, ve věci naprosto nepodstatné. (07.01.2008)

Na poměrně obsáhlém prostoru sto padesáti minut, mě film sice nenudil, ale bohužel jsem v něm nenašla ani příliš věcí, které by šly vyzvednout z celkového průměru. Superman v tomto případě neklesá, ani nestoupá, jen tak nevýrazně, ač jistě snaživě prolétává napříč světem, získává pozornost lidí a uceluje svůj status "muže ze železa". Rukopis Bryana Singera bych zde hledala jen velmi těžko, ale pokud si chtěl režií "muže z Kryptonu" splnit svou filmařskou tužbu, tak to zcela chápu. Chtěl si zřejmě trochu oddychnout a tak se rozhodl pro jednoduchou, nenáročnou, nevyčnívající a efektní, ale obsahově jaksi prázdnou a chladnou adaptaci, dalece vzdálenou zpracování, jakého by jistě dosáhl, kdyby využil svých maximálních talentových možností. (10.05.2011)

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)