Superman sa vracia

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Blíží se neidentifikovatelný objekt. A blíží se rychle. CLARK SE VRÁTIL.... . Scéna s letadlem mě vrátila do počátku této ságy. Vše je natočeno tak, že máte pocit, že to vlastně znáte. Přesto jiné a příznivci Supermana a B.Singera ocení, že lepší. K.Spacey je ,,ďábel" a B.Routh - Superman. Takhle si předtavuji vzdání holdu LEGENDĚ. Kdo čekal víc, musí si uvědomit, že je to ,,jen" SUPERMAN. Já si to neuvědomil. (21.01.2007)

Jde o film, který je třeba docenit zvlášť po letech. A s vědomím toho, jak Muž z oceli začal o dekádu později obrušovat dno a zmizelo jakékoliv povědomí o tom, jak se dá téhle naivní látky uchopit. Singer před deseti lety našel způsob - tehdy nejdražší film všech dob je fetišisticky zbožným splněným snem malého dítěte, které na Supermana vzhlíží jako na Ježíška - nebo klidně jako na Ježíše. Film plný pozitivní atmosféry, kteří z kořenů minulosti hledí s nadějí dopředu. V hyper-post-ironické době, kdy se nesmí brát nic vážně, je tenhle film nesmírným úkazem. A to jsem pominul, jak skvěle vypadá, zní a jak skvěle je zahraný. Začínám si skoro myslet, že jde o nejlepší komiksový film, co jsem viděl. (09.12.2009)

Tak jsem to z musu dokoukal a odtrpěl. Pro mě případ filmu mrtvého na vršek i na spodek - někam to odkazuje, přitom není jasné kam. Film si celkem selektivně volí to, co se mu zrovna hodí do krámu pro melancholické posmrkávání a pomrkávání. Brandon Routh má charisma složeného věšáku na prádlo, v té roli působí velmi gay a mladistvě, což bolí hlavně když papouškuje hlášky Christopha Reeva, jehož charismatu nedorostl ani po kotníky. Otřesný je i Lex Luthor, kterého Spacey vede v rádoby psychotickém duchu, ale s občasnými návaly komediálního přehrávání a la Gene Hackman. Budí to spíš lítost než respekt. Vyprávění je utahané, atrakce neatraktivní, děj promaštěný sádlem lásky a otcovství neohrabaný. Prkenné, matné a klanící se tak šikovně, že to původní soše dává trapné čelíčko. (24.01.2008)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)