Superman sa vracia

Blíží se neidentifikovatelný objekt. A blíží se rychle. CLARK SE VRÁTIL.... . Scéna s letadlem mě vrátila do počátku této ságy. Vše je natočeno tak, že máte pocit, že to vlastně znáte. Přesto jiné a příznivci Supermana a B.Singera ocení, že lepší. K.Spacey je ,,ďábel" a B.Routh - Superman. Takhle si předtavuji vzdání holdu LEGENDĚ. Kdo čekal víc, musí si uvědomit, že je to ,,jen" SUPERMAN. Já si to neuvědomil. (21.01.2007)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

"Pamatáš si ešte, čo mi vtedy povedal otec?“ – „´Začínajú ti padať vlasy, Luthor´.“ – „Nie, až potom!“ – „´Vypadni´?“ Supermanský fenomén ma vždy míňal. Donnerov originál pokladám za úsmevný priemer). No verzia z roku 2006 zo stajne môjho obľúbeného homosexuála Singera (ZVYČAJNÍ PODOZRIVÍ, „Dr. House“, NADANÝ ŽIAK) sa mi páčila (pekne nakrútené retrospektívy do detstva na farme), milo prekvapila úctou k starým časom (Marlon Brando) a šokovala v rámci supermanskej mytológie revolučnou scénou (klavír). „Obrovskej“ snímke za 250 miliónov dolárov (úchvatná Pevnosť samoty) dominuje umelohmotné herecké obsadenie hlavných rolí (figuríny z výkladu Routh a Bosworthová). Ale neprekáža to, lebo Singer jednak rád pracuje so „symbolmi“ a nie s postavami z mäsa a kostí (takže mu hlavnú rolu môže hrať aj umelohmotná figurína a nebude to príliš prekážať) a jednak herecké remeslo zachraňujú frajeri z podporných rolí (Penn, Poseyová, Spacey). SUPERMAN SA VRACIA je staromódny komiksový epos o oslave naivného hrdinstva. Kino Považan 2006 (01.03.2009)

Singer si s tím jednoduchoučkým příběhem poradil neuvěřitelně dobře a překvapivě mi nevadil ani Brandon Routh, ačkoliv působil na obrázcích a v trailerech dost nepříjemně. Takže opravdu velmi pěkné a tu jednu hvězdu srážím čistě jen a jen za ten slabý příběh a tentokrát mi tam trochu vadily dvě opravdu nelogické věci (opravdu je tak snadné udržet jednou rukou bezvládné tělo a tahat někoho z vody?). 4,5* (15.08.2006)

SUPERMAN se konečně vrátil... Singer ale svůj vysněný projekt nedokázal přivést až na samotný vrchol. V celém filmu je vidět jeho péče, spousta věcí a záběrů odkazuje na předchozí Donnerovy filmy což opravdu potěší, jenže k dokonalosti pořád něco chybí. Bůhví co to je, ale nějak to kazí dojem z celkové podívané. Snad už jsem možná po Spider-Manovy a X-Menech moc náročný, ale Superman prostě není tak zajímavá postava a část jeho slávy plyne z nostalgie (když na začátku zaburácelo Williamsovo Superman Theme zamáčkl jsem slzu ;) Každopádně SUPERMAN RETURNS je skvělý film, trikově vydařený, herecké výkony jsou taky vynikající (Brandon Routh je bezvadný Superman a ještě skvělejší Clark Kent, Kate Bosworth jako Lois vůbec nepůsobila tak rušivě jak jsem předpokládal a Kevin Spacey je dokonce ještě lepší Luthor než Hackman), ale není takový jaký mohl být. (28.07.2006)