Superman sa vracia

// Pokaždé, když nad tímhle filmem začnu přemýšlet, srazím mu jednu hvězdu. Poprvé jsem to vnímal jako takovou "útěchu z nouze", čím víc ten film ve mě ale rezonuje (včetně dalších shlédnutí), tím hůř ho vnímám. Psal se rok 2006 a Singer na plátna poslal toho samého Supermana z roku 1978 a to prostě nestačí! Hudba, herecký klon a stejný záporák netvoří dobrý film. Superman se doslova vrací a nepřináší nic nového, bohužel ale dokonce ještě hůře podává to staré. Čert vem akci, u téhle postavy ji klidně oželím. Kal-elův charakter má zkrátka tolik co nabídnout, že by bohatě stačilo podívat se trochu do jeho nitra a rozebrat jeho podstatu pro lidstvo kousek po kousku a já bych byl nadmíru spokojený. Jenže to se tu neděje. Ten film hapruje někde mezi tím, rádoby nostalgickou upomínkou na né-tak-známé předchůdce a pseudo-akčním filmem. Chybí ale základní esence a to nechvalně známé "to", které by filmu dalo určitou jedinečnost a hnalo ho dopředu. Jistě, plyne a utíká poměrně svěží rychlostí a dá se na to koukat. Je to ale prázdné. Superman klidně mohl zůstat na Zemském orbitu a mně by to bylo jedno. Proto u mě asi film s časem padá níž a níž. Naštěstí - díky bohu - ikona stále funguje a do kin se tak velice rychle blíží nová adaptace, která by snad konečně mohla chlápka s e"S"kem na hrudi vyhnat do výšin, ve kterých si zaslouží být. Koneckonců, je to praotec všech superhrdinů, kdo jiný by měl vládnout, když ne Superman. Ten film je nyní zbytečnější mnohem víc, než kdy dřív. (14.12.2012)

Při sledování mě napadaly neustále dvě stejné věci. Sračka a 260 milionů dollarů. Ono i když se sračky dotkne král Midas, pořád to bude sračka, zlatá, ale sračka. A tohle je extra zlatá sračka. Pravda, triky jsou úchvatný a každá jedna scéna vypadá jako nějaká malba, jenže to mi prostě nestačí. Příště bych bejt Singerem ubral nějakých padesát milionů trikařům a dal je scénáristům (případně najal jiné sécnáristy), aby vypotili něco, na co se dá dívat. Jistě, existuje tu něco jako Superman franchise (vlastně výrobní znaky), od kterých se nemohl odchýlit kvůli majitelům autorských práv a producentům, jenže aby jediná opravdu dobrá věc na nejdražším filmu všech dob byla hudba, která však vznikla pro jiný film před třiceti lety, to je trochu moc (či málo, jak se to vezme). Příběh je podle mě největší slabina filmu. Já osobně chtěl vidět něco víc než jen sled několika akčních ochran Ameriky. Chtěl jsem vidět Supermana jako člověka, protože tím je víc než mnozí jiní, chtěl jsem vidět příběh dospělého Supermana, Supermana ve středním věku, který musí bojovat každodenní život jako ostatní lidi. Který se škorpí s jedovatou tlustou manželkou Lois, má drzýho fagana a v superhrdinské práci už nenachází pražádnou radost a svůj cíl prostě ztratil. Který nemá chuť k ničemu, kromě rozbití huby svého nepříjemného šéfa. Možná je to trochu přehnaný, ale viděl bych to mnohem radši než tenhle krásnej, ale prázdnej obraz. Ještě drobnost k obsazení. Kolik proboha mělo Supermanovi a Lois bejt, když se poprvý v Daily Planetu potkali? Patnáct? Dokud bude Superman 27letej chlapeček a Lois třiadvacítka, nikdy to nepřekročí stín prvního Donnerova Supermana, který i přes dnes dost zastaralý triky pořád vede na celé čáře. A ještě jedno, Brando se musí otřásat v hrobě smíchy. Za první díl ho přeplatili (14 milionů za deset dnů práce) a tady určitě dostal ještě mnohem víc. (09.11.2006)

Soundtrack John Ottman: 1. Main Titles ,2. Memories ,3. Rough Flight ,4. Little Secrets/Power Of The Sun ,5. Bank Job ,6. How Could YOU Leave Us? ,7. Tell Me Everything ,8. You’e Not One Of Them ,9. Not Like The Train Set ,10. So Long Superman ,11. The People You Care For ,12. I Wanted You To Know ,13. Saving The World ,14. IN THE HANDS OF MORTALS ,15. Reprise / Fly Away , (14.05.2011)

"They can be a great people, Kal-El, they wish to be... they only lack the light to show the way... For this reason above all, their capacity for good, I have sent them you... my only son." Superman, stejně jako Batman, se vrátil ve velkém stylu. Film krásně mixuje blockbuster s filozofickými otázkami "Jediný svého druhu..." a naprosto bravurním ztvárňuje kladné a záporné částice děje. Supermana a Lexe Luthora. Brandon Routh má charisma a mužnost Christophera Reevea, to samé platí pro Kevina Spaceyho, jehož ztvárnění mistra chaosu nahání hrůzu. Singer se o svůj vysněný projekt krásně postaral a já mohu pouze doufat, že tato cesta bude pokračovat. (21.08.2007)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)