Superman sa vracia

No tak nevim, jak tohle ohodnotit. Na jednu stranu jsem cekal, ze ani Singer nevymysli nejakou originalni zapletku, coz se potvrdilo, ale na stranu druhou, je to zpracovane perfektne. Ale stejne mi pride puvodni Superman svou atmosferou lepsi. Co se tyce hercu, tak Spacey je fakt perfektni, skoda, ze se nenasere vickrat. Jedinou prednosti Brendana Routha je to, ze vypada jak Reeve, jinak mi misty prisel jak teplous a Kate Bosworth mi vubec nesedla. Z ostatnich stoji za zminku snad jen James Marsden, i kdyz je tu trochu navic a Marlon Brando "v roli" Supermanova otce. Triky jsou fakt hodne dobry, i kdyz ne bezchybny, misty je videt, ze jsou pocitacovy. Je fakt, ze misty jsou naprosto bombasticky, hlavne pri nakejch vetsich zaberech, ale pri tak velkym rozpoctu by mohli bejt jeste lepsi. Hlavni problem pribehu je, ze je zbytecne dlouhej, nektery "dojemny" pasaze s Supermanem a Lois bych vynechal, dale tu je nekolik predvidatelnejch a nekolik jinde videnejch scen a hlavne je asi tak pulka filmu jako komedie. A kdyz pominu nelogicnosti, jako Supermanuv oblek atd., tak i presto tu zustane nekolik nedomyslenejch veci. A Superman v nemocnici, to uz bylo vylozene trapny. Ale pokud budu film brat jako poctu puvodnimu Supermanovi a jako oddychovej letni blockbuster s nekolika hodne dobrejma akcema a peknou hudbou, bude to na 5*. (27.07.2006)

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)

Blockbuster, který má duši. V několika akčních momentech uchvacuje (třeba i taková nehoda vláčků na velkém plátně může být nářez :o) ), v intimních scénách zase příjemně hladí, a to především díky hlavní herecké dvojce a chemii, která mezi nimi pracuje na sto procent. Brandon Routh se pro roli Supermana narodil a z Kate Bosworth, jenž není zádnou tuctovou barbínou typu Jessica Alba, vyzařuje oduševnělá krása a křehká ženskost. Výtky, že je Singer vůči předloze až příliš pietní a nesnaží se o v poslední době módní zrealističnění a zlidštění neberu. Je to přeci SUPERMAN! Legendární comicsová ikona, jejíž existence nepotřebuje podléhat módním trendům a u níž zkrátka neřeším, jak může pod košili schovat svůj plášť a co za zázračné tužidlo na vlasy používá. Jenom doufám, že některé načaté motivy (otcovství) bude možnost rozvést v pokračování. Při cca 50 procentní marži provozovatelů kin je totiž dnes již jasné, že se Singerův film vzhledem k až nesmyslně vysokému rozpočtu (který - málo platné - na výsledku není vidět) nezaplatí a odsunutí dalšího natáčení k ledu by byla veliká škoda. Jedna z nejlepších comicsových adaptací za poslední dobu si svůj sequel určitě zaslouží. PS: Nutno sledovat v kině s PERFEKTNÍM OZVUČENÍM!! (20.07.2006)