Superman sa vracia

Singer si s tím jednoduchoučkým příběhem poradil neuvěřitelně dobře a překvapivě mi nevadil ani Brandon Routh, ačkoliv působil na obrázcích a v trailerech dost nepříjemně. Takže opravdu velmi pěkné a tu jednu hvězdu srážím čistě jen a jen za ten slabý příběh a tentokrát mi tam trochu vadily dvě opravdu nelogické věci (opravdu je tak snadné udržet jednou rukou bezvládné tělo a tahat někoho z vody?). 4,5* (15.08.2006)

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

Superman nepatří coby komicsová postava k mým nejoblíbenějším, ale Donnerovu klasiku uznávám a mám ji rád. Tímto filmem se ale Superman mezi mé oblíbence nezapíše. Film má pomalé tempo a někdy jsem se docela i nudil. Singer nejvíce selhává v tom co mu většinou jde, a to v postavách. I když se snaží sebevíc, tak si k postavám prostě žádný vztah nevytvořím a celou dobu je mi vlastně jedno, jak to celé skončí. A navíc to trvá 2 a půl hodiny a ten konec je hrozně natahovaný. Jediný, komu se dá fandit, je nakonec Lex Luthor. Kevin Spacey totiž nezklamal a je opravdu famózní. Kate Bosworth a James Mardsen jsou taky fajn. Brandon Routh je na druhou stranu hrozně nevýraznej a Parkey Posey nesnesitelná už od třetího Bladea. Aspoň, že ta atmosféra se někdy přibližuje původnímu Supermanovi. Singer by se měl prostě vrátit k filmům s menším rozpočtem a natáčet ty správné filmy a ne točit skoro vyumělkovaný velkofilm bez života. (23.12.2007)

Nejočekávanější film roku, zklamání desetiletí. Oproti nepřekonatelnému originálu, na který se Singer bohulibě snaží navazovat, zaostává tahle těžce předražená uondaná limonáda naprosto ve všem - chybí jak kvalitní scénář s vtipnými dialogy, tak (nápadité) akční scény, přelomové triky a bombastické finále. Taky mě dost zklamal posun v povahách jednotlivých postav a nevýrazné herecké výkony. Z roztomile energické a drzé Lois Lane udělal Singer nakrknutou otravnou krávu a ze šarmantního Lexe Luthora zase temného, studeného hajzla. Zůstaly jen parádní létající titulky a nejheroičtější hudba v celém vesmíru, která je ale degradovaná na smuteční chorál doprovázející tragický filmový funus jedné legendy. (29.07.2006)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)