Superman sa vracia

Na Singera překvapivě umírněné a vcelku jednotvárné dílko, bez výraznějších odboček ve stylu jak formálním, tak i dějovém. Nedá se mu však upřít zcela jasně viditelná otevřenost a upřímnost, která na diváka zapůsobí již od první minuty. Akční pasáže jsou natočený téměř dokonale, především scéna s letadlem je strhující. Přesto je však kolosální rozpočet těžko pochopitelný. Vadí tu možná absentující prvek realističnosti. Ta tu není ani co by se jí za nehet vešlo. A to nejen co se týče charakteristiky hlavního hrdiny, ale týká se to i okolí, ve kterém se objevuje. Letadlo, které nazývají jako Boeing 777 jím vlastně vůbec není, rychlost 4g by ho okamžitě roztrhala na kusy, zatímco v tomto případě si "v pohodě" letí dále. To je jenom zlomek gigantických nesmyslů, kterých se zde dočkáme. Pokud je však tento fakt divák ochoten akceptovat a záběry objímající se dvojice na pozadí nočního velkoměsta mu nedělají problémy (ba naopak), užije si tento snímek dosytosti. (19.07.2006)

Ťažký priemer a pokus, ktorý nevyšiel. Superman Returns sa veľmi snaží byť poctou a plnohodnotným pokračovaním Donnerových dielov ale samostatne nefunguje a snáď ani fungovať nemohol. Absentuje tu špičkovanie medzi Clarkom a Lois, absentuje akcia, ústredná zápletka je aj na supermanovské pomery naivná a mamutí rozpočet na filme vlastne až na pár scén vôbec nevidieť. Aj maniakálny Kevin Spacey ako Lex Luthor je vlastne až priveľmi komickým záporákom. O návrate Supemana sa pritom nedá povedať, že by šlo o zle natočený film, ale je až príliš nevýrazný a zdĺhavý, na to aby bolo možné Singera za jeho víziu pochváliť. Po výrazne lepšie zvládnutých X-menoch to nejde. (17.02.2007)

vidím, že komiksové filmy to tu často nemají lehké, ale chápu, že konkrétně tento film neosloví každého. Singer nám pomalu, polehoučku představuje Muže z oceli, jeho návrat na zem, jeho problémy a zároveň již připravuje Luthora pro další pokus o zničení světa.. Supermanovo mládí je jen zkratkovitě načrtnuto, scéna s prvními pokusy o létání atd.. Možná bych ocenil, aby to bylo trochu delší, ale dobrá. To by ten film už asi většina nepřežila opravdu.. Pak už první záchrana, děj začíná zrychlovat, Superman se snaží dobít spět srdce své Lois, vše je krásně dopodrobna a až roztomile popisováno. Singer měl pro postavy vždycky pochopení a dokázal je řádně rozvíjet. A pak už začíná dlouhý závěr, další dojítí Supermana až k limitům a nádherný závěr.. (scéna se sluncem a čerpáním energie, jakožto i střetnutí se s Lois a s .. chlapcem.. tady je opravdu vidět, že to není jen tak klasický komiksový film, tedy nějaká řežba, ale citlivé až dojemné představení chlapíka, který nemá na Zemi téměř konkurenci.. taková první pocta Supermanovi (18.10.2008)

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

Superman se vrací je jako vizitka dnešního Hollywoodu, vizitka sloužící jako demonstrace schopností, jako jednoduchá ukázka toho, co je možné spatřit na stříbrných plátnech, vizitka na které je sice jen telefonní číslo, ale za to se místo na papíře podává na pozlacené destičce. Superman se vrací je typicky konzumní film pro obyčejné diváky, pro masy, na příjemné zabavení, ale rychlé zapomenutí. Postavička Supermana může být tak silná, že uzvedne ostrov, může být i nesmrtelná, ale tento film je velice smrtelný - jedná se o sezónní záležitost. Proč? Protože je povrchní, naivní, v podstatě jednoduchý a v mnohém připomíná spíše seriál Superman (bez prdele). Bryan Singer jej na jednu stranu komponoval jako trhák do všech kin, ale přitom počítal s předchozími Supermany natolik, že postavy zde nijak nedynamizoval, jsou to ploché figurky s lineárními vztahy. Dokonce i jejich střety a konfrontace jsou nezajímavé, viz záporák zneškodněn tím, že mu dojde benzín - WTF? Alespoň rozpočet a slušná režie funguje, neboť film vypadá krásně a překvapivě ani ve své 154 minutové stopáži nenudí. 6/10 (04.03.2009)