Superman sa vracia

Pro me jako divaka ktery nikdy neobdivoval ani nezavrhoval supermanske filmy je toto pokracovani zklamani. Za ty penize bych cekal jine kafe... Nejvice me zarazi tak dlouha stopaz. Je tam hodne zbytecnych scen ktere jen film brzdi. Je to jen takovy stary film v novem kabatku. A to ze ma bezvadne triky v dnesnich dnech nestaci.... Snad jedine sceny krom akcnich u kterych sem se bavil byli s ucasti Kevina Spaceyho, obvzlaste scena na lodi kdyz vysvetluje svuj plan je bezchybna. (21.01.2007)

// Pokaždé, když nad tímhle filmem začnu přemýšlet, srazím mu jednu hvězdu. Poprvé jsem to vnímal jako takovou "útěchu z nouze", čím víc ten film ve mě ale rezonuje (včetně dalších shlédnutí), tím hůř ho vnímám. Psal se rok 2006 a Singer na plátna poslal toho samého Supermana z roku 1978 a to prostě nestačí! Hudba, herecký klon a stejný záporák netvoří dobrý film. Superman se doslova vrací a nepřináší nic nového, bohužel ale dokonce ještě hůře podává to staré. Čert vem akci, u téhle postavy ji klidně oželím. Kal-elův charakter má zkrátka tolik co nabídnout, že by bohatě stačilo podívat se trochu do jeho nitra a rozebrat jeho podstatu pro lidstvo kousek po kousku a já bych byl nadmíru spokojený. Jenže to se tu neděje. Ten film hapruje někde mezi tím, rádoby nostalgickou upomínkou na né-tak-známé předchůdce a pseudo-akčním filmem. Chybí ale základní esence a to nechvalně známé "to", které by filmu dalo určitou jedinečnost a hnalo ho dopředu. Jistě, plyne a utíká poměrně svěží rychlostí a dá se na to koukat. Je to ale prázdné. Superman klidně mohl zůstat na Zemském orbitu a mně by to bylo jedno. Proto u mě asi film s časem padá níž a níž. Naštěstí - díky bohu - ikona stále funguje a do kin se tak velice rychle blíží nová adaptace, která by snad konečně mohla chlápka s e"S"kem na hrudi vyhnat do výšin, ve kterých si zaslouží být. Koneckonců, je to praotec všech superhrdinů, kdo jiný by měl vládnout, když ne Superman. Ten film je nyní zbytečnější mnohem víc, než kdy dřív. (14.12.2012)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)

Na poměrně obsáhlém prostoru sto padesáti minut, mě film sice nenudil, ale bohužel jsem v něm nenašla ani příliš věcí, které by šly vyzvednout z celkového průměru. Superman v tomto případě neklesá, ani nestoupá, jen tak nevýrazně, ač jistě snaživě prolétává napříč světem, získává pozornost lidí a uceluje svůj status "muže ze železa". Rukopis Bryana Singera bych zde hledala jen velmi těžko, ale pokud si chtěl režií "muže z Kryptonu" splnit svou filmařskou tužbu, tak to zcela chápu. Chtěl si zřejmě trochu oddychnout a tak se rozhodl pro jednoduchou, nenáročnou, nevyčnívající a efektní, ale obsahově jaksi prázdnou a chladnou adaptaci, dalece vzdálenou zpracování, jakého by jistě dosáhl, kdyby využil svých maximálních talentových možností. (10.05.2011)

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)