Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrajú:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V hrůzách války se zjevilo světélko naděje... První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (317)
Režie jak už u Jeuneta bývá je precizní a vizuálně není co vytknout. Audrey Tautou opět potvrdila, že patří do světové špičky a její výkon byl bravůrní, ale snímek měl i své mouchy. Přišel mi zbytečně dlouhý, zmatený a někdy až nudný, ale díky skvělé režii a dobrému vypravěčskému stylu jsem se i přes tyhle pasáže v pohodě přenesl. ()
Už samotná předloha Sebastiena Japrisota je docela průser. Příšerně těžkopádným jazykem odvyprávěná detektivka, která primitivní téma podává rádoby sofistikovaným způsobem cílené zmatenosti, a proto se nelze divit, že podobným způsobem působí i samotný film, jelikož zůstává předloze relativně věrný, tudíž před těmi, kteří se v dějovém chaosu neztratili, klobouk dolů. Formální stránka je typický Jeunet bez citu a míry, jelikož jeho řádění (vřava zákopové války je autentická jako nikdy) i malebnost (žlutě natřená krása s /ne/viditelným nápisem „kýč!“ netrkne do oka jenom slepého) se opět potkali v nerovnoměrném celku, který se mezi sebou bije po celou stopáž. Korunu marnosti tomu nasazuje debilní casting, který vedle sebe postavil Audrey Tautou (ročník 76) a Gasparda Ulliela (84), jejichž rozdíl bije do očí ze samotného plakátu. Těžké šlápnutí vedle, které při dalším zopakování bude Jeuneta v mých očích stát jednu z vrcholných pozic originálních tvůrců. ()
Myslím, že Jeunet zůstává i nadále svůj, svým způsobem je vlastně pořád stejný. Snové obrázky a podivné promluvy hrdinů jsou konfrontovány až srovnávány se supranaturalistickým vypravěčským stylem (viz utrhané ruce nohy ve válce nebo sex na různé způsoby). Stejní herci, stejné barevné vizuálno, stejný styl vyprávění, stejné přechody a střihy oproti nové hudbě a vážnějšímu tématu. Tak bych to charakterizovala. Pro mě zůstává Jeunet i nadále černohumorně optimistickým strejdou , co se tentoktokrát snaží ukázat lásku a válku z evropského pohledu, a i přes všechny charakteristické a ohrané znaky svého umu se mu to nadprůměrně daří. ()
Dějově roztříštěné, vizuálně dokonalé a hudební složkou podmanivé. Místy trošku o ničem a zdlouhavé, místy naopak nepopsatelně emocionálně silné. Škoda, že se Audrey opět stylizuje do polohy z Amélie. Má herecky navíc než na mile culící se slečinku. Válečné vsuvky sice nejsou se zbytkem snímku příliš konzistentní, ale na jejich vysoké kvalitě to mnoho neubírá. Výsledek je zdrcujícím vítězstvím formy nad obsahem. Ovšem kvalitním vítězstvím. ()
Jeunet po kouzelné Amélii přišel s romancí z I. světové války a naservíroval nám vizuálně dokonalý film, neuvěřitelnou stylizaci barev pro jednotlivé scény (od šedivé barvy francouzských zákopů po větrem rozvlněné zlatavé pole), což je i s hudbou a roztomilou Audrey Tautou největší klady filmu. Přímo malířsky tvořený film končí scénou, která dnes není vůbec obvyklá a tím filmu ani kouskem neubírá na kráse a působivosti. Příběh je ovšem velmi košatý a krom příběhu Mathildy a Manecha nám Jeunet podává i celou řadu jiných osudů, v jejichž proplétání filmem se napoprvé ztratíte (v kině jsem se s vervou snažil si zapamatovat, kdo je kdo, ale marně...a to mám dobrou paměť na nepodstatné věci). Ovšem napodruhé už si film užijete s celou jeho krásou. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (43)
- Jean-Pierre Jeunet sa stretol s Jodie Foster, keď dohliadala na dabovanú verziu filmu Úkryt (2002). Hlavné úlohy už boli obsadené, ale Jodie Foster súhlasila s malou úlohou Elodie Gordes. Hovorí plynulo po francúzsky, takže hrala so svojím vlastným hlasom. (Pat.Ko)
- Pre vojnové scény režisér tvrdí, že film Zachráňte vojaka Ryana (1998) neustále prehrával svojmu štábu počas natáčania, aby sa uistil, že urobia všetko tak realisticky ako Spielbergov film. (Pat.Ko)
Reklama