Réžia:
Rudolph MatéScenár:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrajú:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (viac)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videá (1)
Recenzie (36)
Slušné a dnes prakticky již klasické (aspoň v Americe, u nás naprosto zapadlé) science fiction ze začátku padesátých let minulého století, které nabídne snad jako jedno z prvních zkázu lidstva. Je škoda, že ta zajímavá a akční podívaná se dostaví skoro až po hodině tlachání, což je taky důvod, proč dávám tři hvězdy. Jinak je to samozřejmě dnes již moc předvídatelné, ale to jsem čekal. Všem je jasné, jak to skončí. Každopádně závěr stojí za to. Kdyby nebylo tohoto filmu, jistě bychom dnes neměli Armageddon a Drtivý dopad. ()
Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. ()
Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně. ()
Opravdu je to takový předchůdce 2012 - archy, romantika, ničení. Musím říct, že jsem byl s efekty spokojený, zaplavující se města jsou super. Děj se mi taky líbil. Prostě čistokrevné padesátkové sci-fíčko, ale co mě na konci naprosto uzemnilo a zklamalo - SPOILER - je ta kreslená omalovánka, co měla představovat krajinu nové planety. To si snad dělali srandu. Celý film byl fakt slušný, když o tom člověk moc nepřemýšlí (samozřejmě, že na imdb je v zajímavostech vypsaných plno logických chyb), a na konci to takhle pokazí. Když přehlídnu ten fail na konci, tak řadím WWC mezi povedenější kousky a těším se na o 60 let novější remake. 70% ()
Když pro srovnání použiji Emmerichovo veledílo 2012, zjistím, že tento film o záchraně lidstva na arše uráží mou inteligenci, vkus a trpělivost mnohem, ale mnohem méně. Dokonce i značný důraz na náboženskou stránku příběhu je podán tak přijatelně a nepateticky, že nenamítnu ani píp. Takže ano, téma je zjednodušeno a řada aspektů děje zcela pominuta... Vztahová zápletka je naivňoučká... Triky jsou sice ohromující, ale optikou padesátých let... Nicméně, podle mě nevypadá zobrazená kosmická technika tak naivně kvůli nedostatku fantazie tvůrců, ale spíš už jen kvůli propastnému rozdílu technologie mezi lety 1951 a dejme tomu 1969, kdy se letělo po utracení ooobrovského balíku peněz na Měsíc (a polovina věcí na palubě byla vynalezena jen kvůli tomu). Rolande, Rolande, takhles' to měl točit... ()
Galéria (23)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (7)
- Studio Paramount se do natáčení pustilo po úspěchu filmu Destination Moon (1950). (džanik)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
Reklama