Bílý tygr

Drsnější pohled na Indickou společnost než který nabízí většina podobných filmů a je nutno podotknout, že je to také pohled hodně evropský. Tady nemůže být řeč a indické produkci. Všechno je skrz na skrz točeno západní optikou se západními postupy. Možná o to atraktivnější pro nás Bílý tygr je. Nabízí zároveň nesmlouvavý pohled na indickou kastovní společnost provázanou se zkorumpovaným statním aparátem, ze které je velmi těžké se vymanit a většina lidí v Indii je s tím naprosto v pohodě. V některých směrech je ta až skoro Hollywoodská stylizace na škodu, ale jako celek je tohle velmi povedené dílo. (29.04.2021)

Knihu som síce nečítal (leží mi doma v poličke), takže neviem porovnať, ale film považujem rozhodne za vydarený. Aj keď to nebol ten typický Bollywood, no potešilo ma, že India tu bola prezentovaná so všetkými svojimi esenciami (podobne ako to bolo pri Slumdog Millionaire), takže už len toto samo o sebe zohralo veľkú rolu. Príbeh o chudákovi zo zapadákova, ktorý sa po schodíkoch dôvery a slúženia prepracoval do vyššej spoločnosti, bol skvelý, dramatický a plný nečakaných zvratov. Aj keď to malo aj zopár slabších fáz, ale ako celok to bolo skutočne vydarené a s využitým potenciálom. Ten záver ma trochu zamrzel, čakal som lepšiu pointu. Každopádne, zaslúžené 4*. (19.02.2021)

Sonda do indickej spoločnosti a predovšetkým do mentálneho nastavenie obyvateľov. Ľudia pri narodení dostanú nezmazateľný cejch svojej kasty. A z tejto kasty nie je na 90% úniku. Dôvody? Do vyššej kasty Vás nechce pustiť práve tá vyššia. India má cez miliardu obyvateľov, takže koláč je už aj tak až priveľmi rozkrájaný. Vaša vlastná rodina Vás nepustí, pretože v ich hlavách je to niečo nemožné. Vy sám ste od mala naučený prijímať svoje postavenie a ak by sa Vám naskytla príležitosť zmeniť pravidlá hry, tak to zrejme ani nepostrehnete. A o tomto všetkom je Bílý tygr. O ceste chudého chlapca, ktorý si postupne krok za krokom otvára oči a tým pádom príležitosti. Film o neustálom vedomom ponižovaní a výsmechu, a zároveň dosť úprimný/smutný pohľad na outsourcing. (14.02.2021)

Všiml jsem si, že tuto analogii tady nikdo nezmiňuje, tak ji zmíním alespoň krátce já: podle mě se film snaží využít podobného předvedení rozdělení společnosti (na kterém je vytvořen základní konflikt) na ty chudé a ty bohaté, na ty, co slouží, a ty co mají kapitál, ty, co žijí v bídě a ty, kteří žijí v přepychu, jednoduše na ovládající a ovládané, tak jak to s velkým celosvětovým úspěchem předvedl předloni Parazit. A v tomto se mu to daří - tedy je to jednoduchý produkt, který zpracovává zadané téma v jeho (především) povrchní rovině. Nevýhodou je, že na rozdíl od Parazita není tak kvalitně natočený, je zdlouhavý, otravný, chybí mu jakkoliv sympatické postavy a je prostě stejně blbý a lobotomický jako většinu filmu jeho protagonista. Navíc (a podobnou výtku mám např. z úplně jiného ranku k románu Jezero Biancy Bellové) jeho poslední třetina (příběhová) je odbyta jen krátkým shrnutím, místo aby nabídla rozvedení příběhu. Nejen, že bychom mohli pochopit ten vývoj a další směřování, ale také by mohla nabídnout víc zajímavých postav, než byly ty předchozí. Takto to působí, že už se autorům chtělo film mermomocí ukončit, a tak to odbyli jen zkratkou, v níž všechny motivace a další události vysvětlí v pár větách. Jedna hvězdička je za to prozření, když jsem si asi v polovině projekce uvědomil, že to není film ze středověku, ale ze současnosti. (18.02.2021)

Po Milionáři z chatrče a dojemném zatoulaném Lionovi tu máme pro změnu řidiče z chatrče. Předně je třeba říci, že kdo zná bollywood, nikdy by toto nemohl nazvat indickým filmem. Ten je indický asi tak jako kuřecí maso s rýží po sečuánsku, které zná každý Čech, v Sečuánu jej však nikdo nikdy nejedl.  Film je rovnou točen západní formou bez typických zpěvů a tanců a na západního diváka dle mého názoru cílí. První půlka byla milá. Já mám Indii rád i když mně děsí taková ta její utlapanost, upatlanost a ušmudlanost toho šíleného lidského mraveniště a také ten všudypřítomný bordel, lidé vyměšující v podřepu na ulicích, roztodivní parazité a další libůstky... Ale zem je to čarokrásná, mám rád indickou hudbu i básně Rabindranátha Thákura. A za to vše u mne může jediný člověk a tím je ale kupodivu typický Angličan jménem Kipling, který v Indii paradoxně pobýval jen velmi krátký čas. Bohužel od druhé půlky se film překlopí z milého vyprávění o chudém chlapci z nižší kasty u bohaté rodiny do obhajovaní krádeže ve stylu když oni kradou, jejich okradením nepáchám zlo... A to sobecké vědomí co se stane dál, to už bylo přes čáru. Stále jsem čekal, že se film nějak mile vyvrbí, dojde k vtipnému a chytrému zakončení, ale byl jsem zklamán. Ke konci to už dokonce nudilo.  Z milého hrdiny se stal celkem odporný sráč a jeho vzkaz, že toto století bude patřit hnědým a žlutým by měl působit jako vztyčený varovný prst, protože leckde se to už děje a to stejným způsobem jako v tomto filmu. A tak nevím, zda Ramin Bahrani tento vzkaz k nám vyslal schválně, nebo je jenom tak blbej, že vidí svět takto... Nemám optiku Indie, ale než ještě někdy útěk  z kurníku, to si raději pustím Slepičí úlet !  Dávám za 3 rupie. * * * (02.08.2021)