Láska a anarchie

Viděna 1. série: Neutrální barvy. Skvělá Ida. Famózní Björn. Zarudlé oči. Syrové emoce. Donquijotský boj za neposkvrněné početí literatury. Roláky. Pozadí od Williama Morrise. Nezlomnost… Úžasně osvěžující počin v záplavě americké netflixovské produkce. 23. 11. 2022 Viděna 2. série: Spousta věcí mi vadila - např. rozředěnost děje, přemíra sexuálních scén, schéma každý s každým, málo prostoru pro hlavní dvojici, některé zápletky. Mnoho věcí však fungovalo na jedničku - např. Ronny a jeho humor, Sofiiny outfity, ústřední myšlenky, hovory s otcem, hudba, emoce atd. Váhala jsem, jestli nemám hvězdičku ubrat, ale kvůli Sofii/ Idě a Maxovi/ Björnovi to prostě nejde. Jejich chemie je neskutečná!! A dechberoucí! Jako by se pro svoje role narodili. Nejlepší scéna: Sofie v kanceláři na konci 4. dílu. (21.11.2022)

Myslím, že hlavní důvod mého relativně vysokého hodnocení, se jmenuje Ida Engvoll - hodně mě na ni baví koukat, je zajímavým způsobem přitažlivá, a taky mě baví vývoj její postavy a náznaky jejího počínajícího šílenství (zjevná genetická zátěž z otcovy strany), které se v očích mladého nezkušeného Maxe jeví jako roztomilá vzpoura proti společenským konvencím, a proto ji v tom ještě podporuje. V tomto ohledu mi obě hlavní postavy přišly zpočátku dost nepravděpodobné - Sofie coby úspěšná mladá vdaná žena a zkušená konzultantka na volné noze, mající nutkavou potřebu kdekoli masturbovat nad pornem (zarazí i její čištění zubů na ulici poté, co se s Maxem předtím líbala, které působí jako projev OCD), a Max coby nemajetný ajťák a zkušený svůdník, kterému stačí jeden oční kontakt s libovolnou ženou a vzápětí s ní má sex - zkušenost spíše říká, že v reálném životě by to bylo přesně naopak, to ona by mohla mít na každém prstě pět milenců, a to on by byl závislý na pornu, ale budiž no, beru to jako snahu scenáristů to nějak ozvláštnit od stereotypů. A taky mě na tom baví to zasazení do švédských reálií a mluvená švédština, protože když si to všechno člověk odmyslí, zůstane prakticky instantní netflixovsky povrchní zábava à la Emily in Paris o moderní ženské postavě, která příchází do nového neznámého prostředí, kde má své zadání a kde se proti ní všichni zpočátku staví nepřátelsky, mj. protože ona hýří neochvějnou jistotou, že ví všechno nejlíp, aby si postupně všechny získala na svou stranu, a samozřejmě nesmí chybět romantická linka kolem vznikajícího milostného vztahu, kterému okolnosti nepřejí, čili když to shrnu, vystavěné je to skutečně z ingrediencí více než ohraných (v tomto ohledu je nejotravnější 3. epizoda s tou akvizicí), ale nenáročnému netflixovskému divákovi to zjevně ke štěstí stačí, a mně asi taky. UPDATE 9.6.2024 - Druhá série už je zcela zbytečné vaření z vody a stáhla můj výsledný dojem ze seriálu dolů. Sofie je ještě šílenější a s manželem Johanem už není (ten shodil vousy), Max se z playboye proměnil ve vášnivého zahrádkáře, přibyly nové postavy a vztahové propletence, víc se zde řeší chod nakladatelství (které autor titulků chybně překládá jako vydavatelství), a většina dějových linek je silně stupidních a prozrazuje odfláknutý scénář (dosazení Sofie do pozice CEO, nápad vydat knihu o Maxovi zahradníkovi, rozdělení spisovatelů na A a B, nahrávání audioknihy, literární ambice investora....). Měla-li první série ještě něco do sebe, druhá už je jen úlitbou perverzní touze diváctva dopřát si ještě jednou zírání na postavy, na něž si zvyklo, což se v mém případě už rovnalo prakticky jen čisté otrávenosti (živené mj. vědomím toho, jak moc odtržené od nakladatelské reality to je). (02.06.2024)

Co je šílené, zvrhlé a nenormální - být ve společnosti nahý, oblékat se ve čtyřiceti jako puberťačka, chodit pozpátku? Nebo naopak nikdy nijak nevyčnívat, nevyjadřovat své emoce a pro jistotu necítit vůbec nic? Výzvy Sophie a Maxe, které si navzájem dávají, způsobují anarchii a vyjadřují lásku ke svobodě a odvahu být jiný. Sophie tak pod nánosem komfortní přetvářky odhaluje svou pravou výstřední osobnost, která ovšem neladí ve vztahu s manželem. Velmi svěží originální minisérie, která vás (ne)mile překvapí především v případě, že (ne)očekáváte hloupou komediální vztahovku o nevěře. Netflix válí! (05.11.2020)

Velmi osvěžující záležitost. Ida, která seriál táhne, je ve své roli naprosto k sežrání. Zcela jsem propadla jejímu přirozenému sebevědomí, odhalenosti a samozřejmosti být sama sebou. Dlouho jsem při pohledu na herecký výkon necítila takovou satisfakci. Její mladší partner na mě působí zatím spíš jako model než herec, ale talent určitě má a do té role se hodil. Švédsko, chci z tebe vidět víc. (22.10.2021)

Letošní už druhé mimořádně příjemné překvapení ze Švédska, byť každý v trochu jiném směru. Láska a anarchie možná nezafunguje názvem, pro někoho bude překážkou švédština, a co jsem četl pod trailerem na Youtube, tak prý ani ten se nijak extra nevyvedl, ale když se do toho pustíte, litovat fakt nebudete. Obě hlavní postavy jsou správně ujeté, umí rozdat i přijmout a mají mezi sebou i příjemnou chemii (nebo mi to tak přišlo). Navíc to není jen obyčejná romantická komedie, kde přesně víte, co se stane za dva díly, ale koukáte se, protože je to prostě příjemné. Tohle je příjemné a ještě chytře a dobře napsané. Fakt milé překvapení, závěr chytře uzavřený i otevřený, snad se dočkáme pokračování. A více podobných příjemných, chytrých a vtipných věcí odkudkoliv, prosím! (08.11.2020)