Základný inštinkt

Tak tomuhle říkám film ! Naprosto jedinečná atmosféra s vynikajícím hudebním doprovodem mě dostala hned napoprvé. Jiskření mezi Douglasem a Stoneovou bylo tak silné, že mě málem popálilo. Erotické scény jsou servírovany sice syrově, ale zároveň nejsou samoúčelné, což jen zvyšuje celkový kredit filmu. A neustálé posuny v ději, kdy je divák už 100 % přesvědčen, že "to udělala ona", aby hned v následující scéně jeho přesvědčení nabylo povážlivých trhlin - to je prostě brilantní. No a ona pověstná scéna s přehazováním nohy přes nohu, jež se dočkala několika parodií, ta patří mezi vrcholné filmové scény všech dob (a tím nemám na mysli to, že při ní asi mnoho chlapů dosáhlo vyvrcholení :)) ) (22.07.2002)

Tenhle film podle mě přesně vystihl hranici vkusu a nevkusu - erotických scén je sice dost a taky jsou dost syrové, ale porno to není a ani to není k smíchu... Mimo to se celým filmem nese úžasné napětí, mezi Michaelem Douglasem a Sharon Stone to patřičně jiskří, k tomu jim hraje fantastická hudba Jerryho Goldsmithe. Podle mě skvěle zvládnutý thriller po všech stránkách. (21.09.2004)

Další kultovka, kterou jsem tady doposud neměl ohodnocenou i když je nezapomenutelná, zejména díky gymnastice s nohama, kterou tam madam Sharon provádí. Jo, jak jsem tenkrát byl rád, že je v kině tma. V roce 1992 tuším ještě nebyla viagra, ale to nevadilo, protože chlapi měli Sharon. Ono nejde jen o to jak tady vypadá, co si oblíká, ale třeba i tón jejího hlasu v jedné větě alá flirtovní nevinná holčička a hned v druhý alá chladná potvora. Jak Michael, tak Sharon svoje postavy zahrály opravdu naprosto dokonale. Jediný co mě při jedný šukačce přišlo až komediálně teatrální byly postsynchrony vzdechů. Nicméně to jsou samozřejmě už mikrodetaily, který nehrají žádnou podstatnou roli v celkovým zážitku, který je i po x projekcích absolutní. Mistrovská atmosféra a kdo bude tvrdit, že Jerry Goldsmith není hudební genius, tak asi tenhle film dobře neposlouchal. (05.01.2019)

Paul Verhoeven stojí za řadou kultovních záležitostí (Robocop, Total Recall, Hvězdná pěchota), spousty diváků má ovšem největší místo v srdci pro jeho Základní instinkt. A to nejen díky Sharon Stone, ale i díky výtečné práci s atmosférou, která výjimečně pracuje s očekáváními, skvělému vizuálu kameramana Jan de Bonta, ikonické ústřední melodii od Jerryho Goldsmithe, která zní v hlavě ještě dlouho po konci filmu a především díky které detektivní zápletce, která si s pravidly detektivek hraje tak trochu po svém. Stejně jako samotná Sharon Stone v tomto filmu je tak Základní instinkt nevyzpytatelný. Sharon Stone se díky Základnímu instinktu stala jednou z nejikoničtějších femme fattale v historii kinematografie, po Total Recall navíc definitivně mohla předvést, že se pod povrchem krásné ženy skrývá i schopná herečka, která v jedné roli dokáže vystřídat více poloh. Známý provokatér Paul Verhoeven se bez částečných provokací neobešel ani zde. Jako obvykle v roce 1992 nový Verhoevenův film způsobil pozdvižení, protože se Verhoeven opět nedržel zkrátka. Především co se týče sexuálních scén. Verhoeven přitom natočil thriller, který dokáže snadno evokovat třeba thrillery od Alfreda Hitchcocka, jde o ukázkový neo-noir, který dokáže krom ústřední zápletky rozvíjet nějaké osobní drama, skutečně šponovat atmosféru i přes fakt, že se vše zdá být předem očividné a především proti sobě stojí Michael Douglas a Sharon Stone s vynikající chemií. A díky tomu mohli mít všechny ty erotické pasáže takovou jiskru, jako by divák skutečně sledoval pár milujících se veverek. Ocenit se musí především scénář Joea Eszerhase, který skutečně přišel se zápletkou, která se z diváckého pohledu ráda objasňuje, klíčem je poté to, že Verhoeven by se nejspíš jen tak nechopil filmu, který by neměl nádech satiry. Ta možná v Základním instinktu není tak očividná jako u Robocopa či Hvězdné brány, je ovšem velmi snadné si pár lehkých náznaků všimnout. Především to ovšem skutečně funguje jako thriller, kde napětí skvěle funguje i v samotné závěrečné scéně, která opět ukázkově pracuje s očekáváními. Verhoeven těch kultovních filmů natočit skutečně dost, Základní instinkt je ovšem v jeho kariéře i dost možná nejvýraznější. Motivy sexu a smrti, bravurně budovaná atmosféra a jedna z nejbrilantnějších femme fatale v dějinách filmů, kdy tento film Sharon Stone definitivně nakopl kariéru naprostým právem. Ten parádní soundtrack Jerryho Goldsmithe je pak už jen třešničkou na dortu..... (23.03.2022)

Nick Curran: Budeme šoustat jako veverky, mít hodně dětí a žít šťastně až do smrti. Catherine Tramellová: Nemám ráda děti. Nick Curran: Tak budeme šoustat jako veverky, žádný děti a žít šťastně až do smrti......Poriadne mrazivý a zároveň šteklivý erotický thriller. Napatie by sa dalo sekať sekáčikom na ľad a erotické scény sú aj vďaka famózne nádhernej Sharon Stone pastvou pre oči. Najlepší erotický trhriller všetkých čias (a vela filmov sa jeho úspech a aj kvalitu snažilo neskôr napodobniť - neúspešne). (21.08.2011)