Základný inštinkt

Tak tomuhle říkám film ! Naprosto jedinečná atmosféra s vynikajícím hudebním doprovodem mě dostala hned napoprvé. Jiskření mezi Douglasem a Stoneovou bylo tak silné, že mě málem popálilo. Erotické scény jsou servírovany sice syrově, ale zároveň nejsou samoúčelné, což jen zvyšuje celkový kredit filmu. A neustálé posuny v ději, kdy je divák už 100 % přesvědčen, že "to udělala ona", aby hned v následující scéně jeho přesvědčení nabylo povážlivých trhlin - to je prostě brilantní. No a ona pověstná scéna s přehazováním nohy přes nohu, jež se dočkala několika parodií, ta patří mezi vrcholné filmové scény všech dob (a tím nemám na mysli to, že při ní asi mnoho chlapů dosáhlo vyvrcholení :)) ) (22.07.2002)

Upřímně řečeno moc nechápu všeobecný nadšení z tohoto filmu. V roce 1992 možná byla známka punku natočit film, kterej je plnej sexu a Sharon Stone se tam v jednom kuse ukazuje nahá, jenže dneska (v roce 2008) to na mě žádnej extra dojem neudělalo. Podle mě je to celkem průměrná detektivka, která v době vzniku působila možná kontroverzně. Mě to neustálý šukání nějak nebralo, takže většinu času to ubíhalo dost pomalu, ale později jsem se přecejenom dočkal nějakýho toho překvapení a zajímavýho rozuzlení ve finále. Film mě zaujal ještě jednou věcí. Mam totiž rád filmy, kde probíhaj honičky v ulicích San Francisca. Na Bullitův případ to samozřejmě zdaleka nemá. A dost otravná mi přišla hudba - jednotvárný fidlání na housličky. Jsem rád, že jsem tento slavnej film konečně viděl. Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět znovu, to zrovna ne. (15.08.2008)

Jasná návaznost na Hitchcockův pohled na ženu jakožto filmovou postavu a zároveň přejmutí některých předpokladů filmu-noir -po vzoru patriarchální kinematografie je zde hlavní ženská postava zdrojem vizuální rozkoše - podívanou (v erotických scénách oslavujících ženské tělo a ještě explicitněji ve slavné scéně výslechu) - a zároveň i zdrojem úzkosti (potenciální vražedkyně), a to jak pro hlavního hrdinu, tak i pro diváka (mužského samozřejmě). Zároveň je ale hlavní postava, která drží všechny trumfy v diegetickém světě, hlavním hybatelem děje a s mužskými postavami si hraje, jak se jí zachce (v tomto případě potěšení pro feministické publikum). __ Verhoven je znám svou posedlostí vizualizace nahého ženského těla, v tomto filmu ale zároveň zobrazuje ženské tělo jako nejúčinější manipulační nástroj vůči mužům. Mysl Douglasova detektiva je zatemněna a jeho jednání popohání chtíč a pudy - jeho touha se stala jeho největším nepřítelem a spisovatelka Sharon Stoneové využívá svou funkci podívané a objektu touhy ve svůj prospěch. ___Základní instinkt je z genderového hlediska více než zajímavým počinem, jako detektivka s prvky noiru funguje skvěle a na poli erotického thrilleru ční vysoko nad samoúčelnými filmy díky své hutné atmosféře, odvážným scénám a jejich logickému zasazení v ději. 85% (22.01.2010)

Sex ukončený nečekaně drastickým mordem. Začátek dává tušit mnohé, příběh se ale vydává dál poklidnější cestou. Zanedlouho poprvé udeří úžasná mrazivá hudba Jerryho Goldsmithe a hitchcockovská atmosféra je definitivně nastartována. Inteligentní, ale chladně působící spisovatelka Catherine Tramell, perfektně ztvárněná Sharon Stoneovou, je na počátku téměr vtisknuta do pozice vraha, aby mohla začít rafinovaná hra s divákem, který je směrem k závěru více a více viklán. Je vrahem vážně ona? Postav se ve filmu vyskytuje jen málo. Role mužského protějšku Stoneové připadla Michaelu Douglasovi, jehož detektiv Nick Curran má do vzorného policisty nekonečně daleko - kladné postavy se tu ostatně moc nevedou. Neustálá pachuť perverze taky naznačuje lecos. Celkově nedokážu filmu vytknout prakticky nic. Napětí bylo permanentní, atmosféra (podmalovaná patřičnou hudbou) dýchala ledem, Stoneová i Douglas jsou ve svých rolích dokonalí, psychologická hra funguje a je inteligentní. Tvůrci navíc věděli, kdy zaskočit brutalitou a kdy osvěžit detektivku automobilovou honičkou. Sekáček na led je pěkný svinstvo... (22.09.2007)

"Moje kniha je skoro hotová. Detektiv je skoro mrtvý." Kdybych měl zemřít při orgasmu při souloži století se spisovatelkou Catherine, tak s tím rozhodně souhlasím a chci to hned teď. Jenže jak se mám srovnat se sarkastickým detektivem Nickem, když nejsem alfasamec, kterej v kokainovým oparu střílí turisty? Tentokrát si vybrala jeho. Nevadí, já se budu koukat. Nejednou. Mám totiž důvodný podezření, že ten film totiž dokonalej. Sexuální scény jsou žhavý, hudba znepokojivá, vtípky originální, automobilový honičky nadupaný, skákání na špek nápaditý a napětí by se dalo krájet ... teda sekat sekáčkem na led. Já jsem si to užil v roce 1992 v brněnský Scale i v roce 2023 v karlovarským Času. (14.07.2012)