RoboCop

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Živý alebo mŕtvy, pôjdeš so mnou! Ako malý chlapec som mal RoboCopa veľmi rád. Hrdina, ktorý sa s grázlami nemazná, trúsi jednu hlášku lepšiu ako druhú a má aj cool oblek. Verhoevenovi nechýbal pri tvorbe nadhľad a nebál sa ani pritvrdiť. Nápadité a humorné reklamné spoty a správy, famózny hlavný hudobný motív Basila Paledourisa, RoboCop ako ikona hrdinstva, skvelí záporáci a dobrá krvavá akcia. Čuduj sa svete, ono to na mňa platí ešte aj dnes. (26.10.2007)

Ač se RoboCop zdá být na první pohled pouze akční sci-fi s vymytým mozkem, není tomu tak. Pod touhle slupkou občas vykoukne i zajímavá myšlenka. (Asi nejvíc se mi líbila scéna, kdy robot ED-209 omylem zastřelí zaměstnance firmy OCP na své vlastní předváděčce, a jediné nad čím se všichni podíví je, o kolik to vyjde dráž.) Jen je škoda, že čím více se blíží konec, tím více se z toho stává bezduchá akční střílečka. Ale po právu také akční klasika. To už se, tak jako mnohokrát předtím i potom, nedá říct o pokračováních. (28.01.2005)

Další nadčasová klasika od Verhoevena, která vyniká svou satirou, jasným a zřetelným dystopickým světem a hlavně skvělou premisou, která je mistrovsky provedená. Film neplýtvá ani vteřinou vašeho času a vše servíruje s chirurgickou přesností okořeněnou režisérovou jedinečností a nápaditostí. Tolik zapamatovatelných momentů, nápadů, vtipů, gagů a zabití. Prostě jedinečný kousek od jedinečného filmaře na jehož filmy se ne každý naladí. No a k tomu ty efekty a hudba! Prostě lahoda! Perfektní film. (24.01.2023)

Nápad celkom dobrý, spracovanie na tú dobu ujde, ale tá vláčnosť, tu by sa hodilo prirovnanie, že sa to ťahalo ako sopeľ na rukáve. Rádoby akčné krátke scény v úvode existencie Robocopa, ako likviduje jedného zloducha za druhým bolo kŕčovité a smiešne, len iným spôsobom. Nemôžem samozrejme kritizovať kvalitu efektov, stvárnenie a ani toho robota alebo kyborga, pretože hold technológia tej doby bola iná. Ja v tom jednoducho vidím nudné akčné béčko, v ktorom RoboCop vlastne ani nemal poriadneho nepriateľa, ani neriešil žiadnu filozofiu. Celkovo snímok hodnotím ako ľahko podpriemerný, ku ktorému sa ja osobne nevrátim ani raz, ani za milión rokov. To už skutočne lepší je Remake, aj keď ani ten nebol nejak prevratný, alebo vyčnievajúci z priemeru. (20.09.2019)