RoboCop

Tak oficiální začátek mazání mého dluhu vůči Verhoevenovi. A první kostlivec ve skříni, Robocop, rozhodně nezklamal.. A kromě fajn akčního béčka přidal i věci, na které jsem znalci holandského zvrhlíka/řezníka byl tolikrát upozorňován. A to pořádnou, někdy dost nekorektní nadsázku, nekompromisnost co se brutality týče a taky upozornování na různé problémy společnosti ve formě parádních televizních zpráv a reklam - ta hra Nukem! asi vyjadřuje všechno :) Záporáci jsou schválně až absurdně nechutní, hlášky správně syrové a děj splnující základní požadavky tohoto druhu filmu. Herci by mohli sice být kvalitnější či aspon hlavní hrdina by mohl mít větší charisma (nemohl jsem v něm nevidět policajta z Dextera), ale když nasadí přilbu a vytáhne pořádného kvéra, je vše odpuštěno. Akční scéna v továrně a skoro taneční či kovbojské pohyby byly opravdu skvělé.. SUMA: brutalita, zábavnost, krev, brutalita, trefování se do konzumu, krev.. Jo, není to žádná dokonalost, chybí lepší děj a lepší herci, ale jako malá jednohubka, která může leckoho i překvapit, to funguje. (21.06.2012)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Legendární kyberpunková variace na Frankensteina režírovaná Paulem Verhovenem. Zatímco u jiných akčních hitů 80. let se s odstupem času ukazuje, že se jedná o snímky pochybné kvality, Robocop stále zůstává působivým akčním thrillerem, a dokonce se otevírá jako vícevrstevnaté dílo. Verhoven ve svých filmech dodává klasickým žánrovým schématům a postavám silný tělesný rozměr - zde vytvořil výsostně fyzický film o poutu mezi tělem a identitou. (13.08.2008)

„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (31.05.2010)

Viděna ještě krvavější Director's Cut. Jinak samozřejmě nesmrtelná klasika, která kdysi čile kolovala na WHS. Dnes si troufám tvrdit že kult. Není dne, abych nepomyslel na toužebně očekávaný remake. Clarence J. Boddicker, Leon C. Nash, Emil M. Antonowsky, Joe P. Cox a Steve Minh to je pětice pěkně ostrých záporáků, které stojí za to si připomenout. 100% (24.02.2011)