Životní trefa

Adam Sandler možná většinu své kariéry nehraje ve filmech světoborných kvalit, často to vlastně nejsou ani dobré filmy. Ty ovšem nikdy nedefinovali Adama Sandlera jako špatného herce. Jeho herecké kvality jde doložit například snímkem Paula Thomase Andersona Opilí láskou či nedávným Drahokame od bratrů Safdiových. Místo vážnějších rolí ovšem Sandler ve své kariéře preferuje nenáročné komediální role, které většinou vznikají se sehranými hereckými kolegy jako Kevin James či David Spade, vznikají bez přílišných ambic a většinou obstojí přinejlepším jako neurážející zábavné snímky, které se ovšem do análů komediálního žánru zapíší velmi těžko. Právě Punch-Drunk Love či Uncut Gems jsou ovšem důkazy toho, že je Sandler do velké míry nedoceněný herec (absence nominace na Oscara za výkon v Uncut Gems budiž příkladem) a je škatulkován do polohy pouhého komika stejně nedoceněně jako svého času třeba Jim Carrey. Nejnovější Sandlerův film s názvem Životní trefa je poté další příklad silného Sandlerova výkonu, který jen dohrává na fakt, že se s výjimkou Sandlerova výkonu bude velmi snadné na samotný film rychle zapomenout.   Režie Životní trefy se ujmul Jeremiah Zagar, který pár let nazpátek dokázal na různých festivalech zaujmout svým režijním debutem, dramatem Jsme zvířaty. Výsledná Životní trefa vlastně tolik nepřekvapí a připomene mnoho podobných sportovních filmů. Scénář Taylora Materneho a Willa Fetterse prakticky nedokáže dvakrát v ničem překvapit, snaha o humor je poté snesitelná jen o krapet více než v těch nejhorších Sandlerových komedií. Sandler se po ovšem Uncut Gems skutečně dokáže představit opět v tak trochu jiné herecké poloze (Howard Ratner a Stanley Sugerman nemůžou být odlišnější protipóly), těží ze své přirozené sympatičnosti a dokáže dát do klíčových scén dát ty správné emoce.   Skutečný hráč NBA Juancho Hernagómez je poté ve své roli basketbalisty Bo Cruze velmi fajn, na rozdíl od LeBrona Jamese (shodou okolností jeden z producentů filmu) v nedávném Space Jamovi 2 nejde o ukázku herecké prkennosti a svádění k tomu, aby se raději švec držel svého kopyta. Chemie Sandlera a Hernagómeze je velmi fajn, vzájemný vztah obou postav se věrohodně vyvíjí a je z toho poznat, že se oba charaktery potkali v klíčový moment jejich života a jejich vzájemné setkání může v něčem oběma dopomoct. Za zmínku poté stojí vždy solidní Ben Foster, Queen Latifah v roli Sugermanovy ženy (i zde je chemie Sandlera a Latifah bravurní) a v menší roli i Robert Duvall, který ani v 91 letech neklesl v kvalitách svého herectví.   Z pochopitelných důvodů si mohou Životní trefu ještě více užít fanoušci basketbalu, znalost o faktech samotného sportu ovšem při sledování filmu vlastně dvakrát nutná není a film si jde i bez nich bez problémů užít. Díky Zagarově tvůrčímu uchopení to celé má filmařský look a to i přesto, že s kdovíjak výraznými vizuálními nápady sám o sobě nepřichází. Při délce 2 hodin se v lehkých pasážích možná vyskytuje menší problém s tempem, film se ovšem jinak prakticky netáhne a dokáže si bez problémů udržet diváckou pozornost.   Životní trefa vlastně v součtu zůstává tak trochu sentimentální podívanou, která po celou dobu působí dojmem, že možná přeci jen vzniká až na příliš velkou jistotu. Zároveň to ovšem celé dokáže vyvolat pocit jakési vášně či lásky k basketu. Vydává se to očekávaným směrem, přesto dokáže poměrně funkčně budovat postavy, těžit z jejich minulosti, traumat i snahy o to dostat se v rámci svého života na lepší standard. Je to film o naplnění snu i snaze o vykoupení z minulosti, poměrně schopně to vlastně dokáže vyprávět příběhy dvou postav v jednom kompatibilním balíčku.   Adam Sandler si možná další Opilí láskou ani Drahokam do kariéry nezapsal, natočil ovšem další film, který ukazuje, jak nedoceněný a talentovaný herec je, pokud má zrovna co hrát. Je to dost možná jediný důvod k tomu, proč by si měl někdo na Životní trefu za pár let vzpomenout, i bez Sandlera ovšem zůstane slušná podívaná, kde fungují emoce, práce s postavami a možná i cosi jako milostné vyznání basketbalu...... (10.06.2022) (menej) (viac)